{100}{}{Vidíš spoře oblečenou ženu.} {101}{}{Vidíš Fannie Mae, jednu z hostesek hospody U malamuta.} {102}{}{Tahle ženská vypadá, že už má najeto pěkných pár kilometrů. Mezi nohama.} {103}{}{(Fannie je celá bledá a vrávorá směrem k tobě) Nazdar drahouši. Mohl bys obětovat trochu peněz na palivo? Já bych ti to nějak vrátila (kření se).} {104}{}{(Fannie je celá bledá a vrávorá směrem k tobě) Nazdárek, sestro. Mohla bys obětovat trochu peněz na pomoc nešťastnému člověku? Však já už bych ti to nějak vrátila.} {105}{}{(Fannie nevypadá zrovna nejlépe) Ahoj slaďouši. Jsi připraven užít si trošku srandy s Fannie? Tobě dokonce slevím polovinu. (Sama k sobě) Kam jsem jenom dala ten Jet?} {106}{}{(Fannie nevypadá zrovna nejlépe) Nazdárek, slečinko. Nepřebývají ti nějaké peníze? Nebo třeba Jet?} {107}{}{Fannie, vypadáš opravdu hrozně. Proč na chvíli nenecháš ten Jet na pokoji?} {108}{}{Myslím, že už jsi okusila hodně z mojí dobročinnosti, takže teď ti už nepomůžu.} {109}{}{Už jsi měla dost.} {110}{}{Proč se z toho radši nevyspíš?.} {111}{}{Jet je jediná věc, která mi pomůže létat. ./~Pojď létat se mnou ./~ Cítím se s ním jako bohyně.} {112}{}{Ó, koukám, že je tu někdo plný ušlechtilých myšlenek. Dobrá, nepotřebuji tě. Je spousta lidí, kteří si zaplatí za Faniin půvab. Jestli mi nedáš prachy na Jet, tak mi zmiz z očí.} {113}{}{Mám něco, co dokáže vyléčit tvojí závislost na Jetu.} {114}{}{Najdi si nějakého závisláka, Fannie. Sbohem.} {115}{}{Když půjdeš touhle cestou, tak se sama zabiješ. Nehodlám tě při tom pozorovat. Sbohem.} {116}{}{Ty jsi ale podívaná.} {117}{}{Fannie je oblíbená u chytřejších.} {118}{}{Vrať se, až budeš mít víc peněz a Fannie tě možná něčemu přiučí.} {119}{}{Nejseš zrovna ta nejostřejší věc pod střechou, co?} {120}{}{Ty se mi budeš líbit jedině jako návnada na ryby.} {121}{}{Vyléčit? Jsi blázen? Vypadám snad, že bych chtěla vyléčit? Máš mě snad za blba? Radši mi dej další Jet.} {122}{}{No dobrá, vypadáš, že to opravdu potřebuješ. Tady máš Jet.} {123}{}{Už jsi měla dost Jetu. Poslední věc, co chci vidět, je další závislý na Jetu. Sbohem.} {124}{}{Kdybych měl Jet, tak bych si ho stejně nechal. Sbohem.} {125}{}{Jo. To je to, co potřebuju. Výborně. To je skvělé. Mmmmm...} {126}{}{No dobře. Nechám tě, aby sis to mohla pořádně užít. Ahoj.} {127}{}{Zdá se, že jsi pěkně zfetovaná. Uvidíme se později.} {128}{}{Nazdar, kámo. Moc ráda tě tu vidím. Přišel jsi sem navštívit Fannie Mae?} {129}{}{Zdravím, sestro. Sháníš práci?} {130}{}{Err, ano. Přišel jsem tě navštívit.} {131}{}{Práci? Jakou práci?} {132}{}{Eh, vlastně se tu jenom rozhlížím. Sbohem.} {133}{}{Ty jsi ale slaďoučký. A pěkně ostýchavý. Návštěva u mě tě bude stát jen 60$, zlato.} {134}{}{Když se tak na tebe dívám, asi tě u sebe nechám trošku déle. Co ty na to? Bude to jen za 60$.} {135}{}{Pěkně popořádku, drahouši. Zavedu tě do sedmého nebe za pouhých 60$. Souhlas?} {136}{}{60 babek? To je docela rozumná cena. Tady máš peníze.} {137}{}{Díky za nabídku, ale snad u sebe příště budu mít víc peněz. Zatím ahoj.} {138}{}{60$? To už je moc i na mne. Sbohem.} {139}{}{Byl jsi ke mně tak milý. Cítila jsem, že to pro tebe něco znamenalo. (vzlyk) Přála bych si, aby to bylo vždycky stejné.} {140}{}{Se mnou to takové bude pokaždé.} {141}{}{Opravdu víš, jak nenápadně přinutit lidi, aby přišli znova.} {142}{}{Nemáš pravdu. Já si to už nebudu moci víckrát zopakovat. Odcházím odsud a budu žít spořádaným životem. Akorát musím brzo zaplatit Lou.} {143}{}{Zaplatit Lou?} {144}{}{Dám ti ty peníze, když mi ale řekneš o co jde.} {145}{}{Víš... Dlužím Lou nějaké peníze a nemůžu odjet dřív, než jí zaplatím. Ale hned jakmile to udělám, (smrk) vezmu s sebou svého přítele a zmizíme odsud tak daleko, jak to jen půjde. Pokud se mi ale podaří sehnat nějaké peníze.} {146}{}{Kolik peněz potřebuješ zaplatit Lou?} {147}{}{A to ti s těmi penězi nemůže pomoci tvůj přítel?} {148}{}{Zní to velice neštastně, ale podle mě ty peníze brzy seženeš. Přeju ti hodně štěstí. Sbohem.} {149}{}{Všechno co potřebuju, je pouhých 200$. Můj přítel a já odsud chceme odejít nezadlužení a volní. Už žádní další ušpinění lidé, osahávající mě ve dne v noci. Eh, tím jsem nemyslela nic osobního. } {150}{}{Já vím, přece mezi takové lidi nepatřím. Můžu tě ale odsud vyplatit, tady máš 200$.} {151}{}{Opravdu ti nezávidím. Nedokážu si představit, co bych dělal v tvé kůži. Sbohem.} {152}{}{Eh, děkuju, děkuju. Nemyslela jsem si, že někdo takový existuje jinde, než v mých snech. Jsem ti nadosmrti zavázána. Počkej ještě. Nedáme si to ještě jednou? Zadarmo?} {153}{}{Dobrý nápad. Velice rád tvou nabídku přijímám.} {154}{}{To opravdu není nutné, Fannie. Radši běž hned za Lou a dej jí ty peníze. Sbohem.} {155}{}{On by opravdu chtěl, ale pracuje jako horník a má malý plat. Sotva se uživíme, natož abysme ještě spláceli dluhy. Navíc, minulý týden na něj spadl trám a zlomil mu nohu, takže teď nemůže pracovat. Já se mu snažím dát těch pár peněz, které našetřím, aby se mu vedlo lépe.} {156}{}{To vypadá, že vy dva asi nemáte moc velké štěstí. Kolik že potřebujete?} {157}{}{Mnohokrát díky. Už běžím oznámit tu radostnou novinu svému chlapci. Vypadneme odsud hned, jakmile se jeho noha uzdraví.} {158}{}{To byla maličkost, Fannie. Já už asi taky půjdu. Sbohem.} {159}{}{Tento podnik hodně utrpí tvým odchodem. Je to škoda. Sbohem.} {160}{}{Vítám tě. Hodláš strávit nějaký čas s Fannie?} {161}{}{Nedal jsem ti peníze, abys tohle přestala dělat?} {162}{}{Velice rád. Konečně si zase trochu užiju.} {163}{}{No, ano. Ale ukázalo se, že dlužím Lou víc, než jsem myslela.} {164}{}{Kolik ti ještě mám dát?} {165}{}{To už mi do hlavy nenatlučeš. Sbohem.} {166}{}{Jsem ti opravdu vděčná... ale bohužel dlužím Lou víc, než jsem myslela. Potřebuju další peníze.} {167}{}{Tomu nevěřím! Kolik peněz ještě potřebuješ?} {168}{}{Už jsi ze mě dostala úplně všechno. Sbohem.} {169}{}{Nemusíš nic, už jsi pomohl dost. (popotahuje) Potřebuju už jenom 150$.} {170}{}{Pomohu ti velice rád. Tady to máš.} {171}{}{Když nechceš, tak já zase odejdu. Sbohem, Fannie.} {172}{}{Vítám tě zpátky. Chceš si trošku užít, nebo ses vrátil, abys mi dal nějaké peníze pro Lou?} {173}{}{Přišel jsem si užít, Fannie. Tak ukaž, jak ti to jde.} {174}{}{Kolik peněz ještě potřebuješ zaplatit Lou?} {175}{}{Jenom tak procházím. Sbohem, Fannie.} {176}{}{Vždycky jsem ráda, když si to můžu zopáknout. Kvůli tobě pokaždé vyměním prostěradlo.} {177}{}{V tomhle jsi opravdová jednička. Díky.} {178}{}{Rozmyslel jsem si to. Uvidíme se později, Fannie. Ahoj.} {179}{}{Ty teda umíš, brouku. Vsadím se, že s takovou figurou si tu můžeš žít přímo královsky.} {180}{}{Ty tedy umíš, brouku. S tou tvojí postavou si určitě pěkně přivyděláš. Ti horníci nejsou zrovna nároční, já můžu vyprávět.} {181}{}{Myslíš? Teda, snad by to šlo.} {182}{}{To není nic pro mě. Sbohem, Fannie.} {183}{}{Víš, těžko se pracuje když zapácháš tak pronikavě, jako místní horníci. Ti taky nemají vodu a mýdlo příliš v lásce.} {184}{}{Opravdu? To po ale není nic pro mne. Sbohem.} {185}{}{Nechápu, jak ty horníky můžeš vystát, ale asi to nějak jde. Hlavně vydrž. Sbohem.} # Begin Seraph's Code {186}{}{[Fannie vypadá, jako kdyby z ní spadlo těžké břemeno, které ji předtím tížilo.] Hej, to jsi ty! Lou mi řekla, co jsi udělal. Z té věci, co jsi mi nalil do pití, se mi udělalo pořádně špatně, ale od té doby jsem neměla vůbec nutkání si vzít další dávku Jetu. (Přitáne se těsně k tobě a políbí tě na tvář) Vůbec nevím, jak bych ti poděkovala...tedy, věděla bych o *něčem*. Kdykoli budeš mít náladu, tak se zastav. Bez placení. (mrkne)} {187}{}{Budu na to myslet. Díky, Fannie.} {188}{}{Ještě jednou díky. (olízne si ret) A pamatuj, pro tebe je to vždy na účet podniku. (mrkne)} {189}{}{Hej! Co takhle strávit několik příjemých chvilek s Fannie? Na účet podniku, samozřejmě. (zazubí se)} {190}{}{Promiň zlato...Necítím se nějak ve své kůži. Stavím se později.} {191}{}{Uděláš si chvilinku čas?} {192}{}{Vrať se kdykoli budeš chtít!} {193}{}{[[KONEC]]} {200}{}{Nalil jsi Jet sérum do pití Fannie Mae.} # End Seraph's Code #killap - expansion {210}{}{Tak jo, tady je $60. Tak co si dát další kolo?}