Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
2024: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2023: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2022: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2021: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2020: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2019: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2018: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2007: Statické archívy před RS: 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2001: Tagy: vše Madbrahmin Kultura Zajímavosti Fallout 3 Povídky Návod Komiks LARPy Soutěže Rozhovory Příbuzné hry Modding Developers Fallout 1 Artwork Ostatní hry Fallout Tactics Články Videa Fallout MMO Van Buren Fallout 2 Komunita Fo2 RP Interplay Hudba Studená válka Fallout Online Fallout: New Vegas Anketa Recenze Film Fallout 4 Vaultmasteři FoT patch Fo3 patch Fo2 patch FOnline Fo1 patch Bethesda Černobyl Mutants Rising Screenshoty FOnline Engine BGE FoNV patch DLC Civilní ochrana Fukušima Arcanum Fallout of Nevada Olympus 2207 Fallout: Sonora Krai Mira Resurrection Wasteland Concept art Wasteland 2 Obrázky Platformy Brahmíní vemeno Urbex Junktown Festival Wasteland 3 Fallout Fallout 76 The Outer Worlds MIB88 Megamod Last Hope Fallout et tu Fallout: Yesterday Atom RPG  Fukušima X: Radioaktivní mrak nad internetemAutor: Chekotay | Komentuj novinku (5) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima Chtěl jsem napsat článek o chování českých novinářů v Japonsku, ale již jej napsali jiní. Chtěl jsem napsat článek o tom, jak se média - a to jak tradiční (noviny, televize), tak ta nové (Jabber, Twitter, Facebook, RedTube aj.) - rozštěpila na panikařící a uklidňující frakce (a jak realistická strana zmlkla, protože, realisticky vzato, není o čem psát), ale i to již napsali jiní. Tak jsem chtěl aspoň napsat něco více o jednotkách radiace, o běžném pozadí a o běžných rizicích, ale i to již napsal někdo jiný, a navíc tak dobře a s tolika odkazy, že já se můžu jít zahrabat. Zvlášť musím vyzdvihnout odkaz na přepočet radiační zátěže na banány a paraořechy. Byl jsem jedním starším komentářem nařčen z bagatelizace fukušimského radiačního rizika (a jedním novějším z poslechu jazzu), ale já si opravdu nemyslím, že by zvýšení dávkového příkonu o 0,005μSv/h byl závěžnější problém než třeba obsah ftalátů v linoleu nebo agresivní zplodiny městské dopravy (a smrtelných účincích automobilismu už nemluvě vůbec). Také povídání o tom, kolik lidí zabije uhlí a že bez jádra bude Německo docela v loji nemá smysl psát, stejně jako že zelené technologie jsou vytoužený sen, ale do reality mají ještě dost daleko, a zatím samy pořád ještě potřebují jádro. A finálně, nápad z dnešního rána, poslat na místo výsadek VŠB (Justy a Tína na sebe furt pokřikují japonsky, Tína vykecá z jalové krávy tele a Justy má intenzimetr, takže ve výsledku by to bylo asi přínosnější než celá výprava českého tisku dohromady) mi také ukradla Greenpeace, jejiž pracovníci již na místě měří a "doporučují" (GP nikdy nevynikali slušností) rozšíření evakuační zóny. Prezident TEPCO se mezitím probral ze zimního spánku a prohlásil, že elektrárna má problémy s radioaktivní vodou (až 1Sv/h) a že pokud má někdo nějaký bezva nápad co s tím, tak teď je ta nejlepší chvíle se o něj podělit. Také vyjádřil naději, že 5. a 6. blok, kterým v zásadě nic není, budou znovu zprovozněny (stejně jako 1., 2. a 3. blok JE Černobyl, které byly uzavřeny až na přelomu století). Premiérův tajemník mu vzápětí onu naději vzal. Radioaktivní voda se zatím přečerpává ze suterénu reaktoru 2 do nádrže při reaktoru 4, ovšem nikdo z tohohle žonglování s toxickým materiálem nadšený není. Všechny tři tyto dlouhé články dokázaly Lidovky.cz vtěsnat do mnohem méně rozměrného povídání, a to ho ještě nastavily výčtem míst, kde všude zaznamenali zvýšenou aktivitu césia, aby celý svůj článek uzavřely poznatkem, že radioaktivní zplodiny z havárie již oblétly celý svět (nebo aspoň jeho severní polovinu). Zamířil jsem ještě na iDnes, jenž o sobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnější zpravodajský server v ČR. Když na mně na hlavní stránce vybafla kočka, co vrčí jako sekačka, trochu jsem znejistěl, ale zpravodajská úroda zde skutečně je. Panika zacloumala Sovětským svazem i fukušimským zemědělcem, jenž nedokázal zkousnout, že teď bude muset dva roky pěstovat ptačí zob. Memento: Nejvíc zabíjí panika a zbrklá rozhodnutí. Technická sekce iDnesu přináší článek o reaktorech IV. generace a také dle mého názoru dost kvalitní shrnutí událostí v samotné elektrárně. No, myslím, že jsem vám v uplynulých deseti článcích nabídl dostatečné množství zpravodajských zdrojů, některé kvalitní, jiné naopak. To poslední, co vám mohu nabídnout, abyste se hned nelekali kdejaké fotky chlápka s geigerem, je seminář o radiační ochraně. V něm najdete prakticky vše potřebné pro pochopení problémů JE Fukushima Dai-ichi. Vše, co bych mohl ještě já napsat, již napsali jiní. Japonské ostrovy stojí, radioaktivní stroncium na nás neprší (více než obvykle) a hysteričtí řvouni a konspirátoři již řeší rovnici Ropa-Kaddáfí=U$A a předpovídají, jak nás všechny zabije zase něco jiného. Takže předpokládám, že by toto mohl být poslední článek na fukušimské téma. Pamatujte: "Den bez radiace je jako den bez slunce." 
• 29.3.2011 . . . Fukušima IXAutor: Chekotay | Komentuj novinku (5) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima Nuže, co nového? Měření obsahu plutonia ve spadu má pozitivní výsledky. Článek na Lidovkách neuvádí ani koncentraci, ani aktivitu nalezeného plutonia, ani konkrétní izotop, respektive izotopové zastoupení. Tento umělý prvek se totiž v různých izotopech chová jako zářič alfa nebo beta a má i různé poločasy rozpadu. Podle Lidovek nejspíš půjde o Pu 239 (24 100 let, α-zářič). Při vystavení nechráněné tkáně (napři. při požití) stejné dávce alfa a beta záření je ekvivalentní dávka alfa záření dvacetkrát vyšší než ekvivalentní dávka beta záření; na druhou stranu k ochraně před alfa zářením stačí se dobře obléct. Mimochodem, článek svým nadpisem vzbuzuje dojem, že se tam to plutonium objevilo zčista jasna. Ne, uniklo tam spolu s jodem a cesiem, ale až dnes bylo změřeno speciálními přístroji. Plutoniové záření je tedy nejspíš tak slabé, že je přehlušeno zářením ostatních přítomných radionuklidů. Další článek na Lidovkách přináší také nějaké informace o vlastních pracovnících zasahujících na místě. Tvrzení o tom, že spí na olověných plátech se mi nezdá - proč by to dělali? Pokud pod sebou umyli podlahu, největší ohrožení pro ně představuje jemný prach ve vzduchu. Adekvátní ochranou by podle mne byly přetlakové stany s vlastní filtrventilací, což je něco, co má snad každá armáda světa někde vzadu ve skladech. Jestliže má český čtenář takovouhle otázku, pak japonský novinář jich má plný pytel a ještě mu lezou ze skříně. Společnost TEPCO je do značné míry monopolní elektrárenskou společností (a překladištěm vysloužilých úředníků) v dané oblasti Honšú a havarijní operace má plně pod palcem její personál. Jenže její prezident je zdravotně indisponován ("Pane prezidente, čtyři bloky jaderné elektrárny vybuchly. Pane prezidente? Pane prezidente!!") a viceprezident si hraje na gramofon. V Evropě a Americe je spousta hlasitých lidí, která si myslí, že TEPCO nehovoří pravdu. V Japonsku je spousta tichých lidí, kteří si myslí totéž. Rozdíl je v tom, že v Evropě jsou tito lidé na Internetu, zatímco v Japonsku jsou ve vládě, a tak se možná ještě nadějeme zajímavé politky. Jazyk prvního kanceláře pana premiéra je ostrý jako samurajské párátko a jak jsem se už zmínil, premiér Kan bojuje o svou kariéru. Převzetím havarijních operací pod křídla Národní agentury pro jadernou energetiku a Sebeobranných sil a úspěšným zvládnutím problému plně informovat veřejnost o každém šoustnutí v okruhu 50 mil od reaktorů by ze sebe ještě mohl udělat hvězdu. O znárodnění Fukušimy se skutečně uvažuje (u nás by tuhle nevděčnou práci dělal Diamo, s.p.). Hořící elektrárna, vedení společnosti v rozkladu a hrozba znárodnění samozřejmě znamenají také to, že za akcii TEPCO byste nedostali ani vindru (vlastně byste za ni dostali jedno pivo, jestli čtu tento ekonomických článek dobře). Teď ale zpátky k plutoniu. Odkud se tam vzalo není zcela jisté (stačilo se zeptat Lidovek, ty v tom mají jasno) - 3. reaktor jej sice používá coby palivo, ale plutonium je také odpad běžné ("elektrárenské") jaderné reakce, takže může pocházet z kteréhokoliv reaktoru nebo vymíracího bazénu. Protože to je těžký kov, tak snad ani nehrozí, že by se odpařil a odcestoval se vzdušnými proudy. Teď ale to hlavní: Odebráno bylo 5 vzorků a v nich byl nalezen nuklid Pu 238 (poločas rozpadu 88 let, α-zářič) s nejvyšší aktivitou 0,54 Bq/kg. Druhý vzorek měl 0,18Bq/kg a o ostatních není psáno nic. Průměrný vzorek v Japonsku má obsah plutonia na úrovní 0,15 Bq/kg. Naměřené hodnoty plutoniového spadu v okolí Fukušimy jsou prý srovnatelné s tím, co na Japonsko napadlo v 60. letech, když si Sověti (kousek na východ) a Amíci (kousek na západ) skoušeli ty svoje prskavky. Pokud mluví TEPCO pravdu, je to dobrá zpráva. Může být hůř, neboť podle zmíněného článku začínají být suterény reaktorových místností (a přilehlé instalace) plné zamořené vody, která by se neměla dostat do moře, současně nemůže zůstat (je třeba opravovat) a současně je třeba čerpat tam další vodu kvůli chlazení. Technici tedy zatím naházeli kolem 1. reaktoru nějaké pytle s pískem. Co se mi na Japan Times líbí, že sice přebírají informace z agentury Kyoto, ale články píší konkrétní lidé, kteří se pod ně (resp. pod nadpis) podepisují. Pokud vás někdo naštve, stačí sednou do letadla a najít si ho. České noviny to někdy dělají také, ale většinou se neobtěžují. Dalším bonusem je, že když přijde na řadu složitější záležitost, dodají Japonští novináři potřebnou analýzu problému. Jediné, co mi v ní chybí, je poměr jednotlivých zjištěných nuklidů plutonia. Tato analýza je to nejdůležitější, co byste si z celého tohohle povídání měli odnést. Pokud vám japonská angličtina dělá problémy, použijte slovník. Pro nás Čechy je důležité, že zrovna v těchto dnech probíhá 11. Energetický kongres. A protože pan premiér Nečas nemíní podrazit českou ekonomiku antijaderným hazardem, a protože paní inženýrka Drábová budí dojem, že by dokázala sežvýkat aligátora, je zde určitá možnost, že by to mohli být Češi, kdo jako první dají dohromady novou koncepci využití jaderné energetiky. Ačkoliv poté, co si mistr temných spojenectví zaskotačil a během předsednictví EU jen tak z plezíru sestřelil vládu (mimochodem, už zase na něj lezou chutě) nepůjdou s náma do politického paktu snad ani ti Francouzi. No, teď jsem si půlku aktuálky smazal, což je asi znamení, že to mám utnout. Na závěr uvedu tuto skvělou infografiku prvních šesti dnů havárie. A pokud máte peníze nazbyt... však víte. • 27.3.2011 . . . Víkendová úroda informací o Fukušimské haváriiAutor: Chekotay | Komentuj novinku (9) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima Bombardování šílených diktátorů obvykle v žebříčcích sledovanosti vede, ale Japonci se rozhodli to trumfnout. Dnes ráno jsem zaznamenal na Lidovkách článek s tak velkou hromádkou nul, že jsem usoudil, že Japonské ostrovy již neexistují (vzpomeňte na mapku z Blesku o výbuchu na Sachalinu) a šel s klidnou myslí přesazovat rajčata. Později odpoledne se pak nuly ubraly. Projeďme si jednotlivé články: Novinky.cz uvádějí, že původně naměřená hodnota byla 1 000 mSv/hod. Slovy tisíc milisievertů za hodinu. Pracovník s měřičem, vida vysoká čísla, raději utekl. Nelze se mu divit. Co ale toto číslo znamená? Podle tabulky předpon je 1 000 mSv rovno 1 Sv, což je hraniční jednotka pro akutní nemoc z ozáření. Samozřejmy by tam ten člověk musel stát hodinu, aby ji dostal, leč není každý chladnokrevným hrdinou ze sovětských románů pro mládež. Opakované měření ukázalo stokrát nižší dávkový příkon. Nicméně článek (a nejen tento) neustále operuje se slovy "více než je norma", aniž by zmínil, kolik je norma. Jaký je normální ekvivalentní dávkový příkon v Japonsku? A je "norma" totéž, co "obvykle"? Lidovky.cz říkají prakticky totéž. IHned.cz je tak narvaný reklamami, že to neúnosně zpomaluje můj zastaralý počítač, a tak ho budu ignorovat, konečně v minulých dnech neprokázal mnoho kvalit. Co tedy praví Japan Times (kromě toho, že japonský kůň vyhrál nejdražší závody světa)? Tak v první řadě píše o těhotných ženách opouštějících provincie postižené tsunami a potenciálně ohrožené Fukušimou. Zamoření sice není nebezpečné (teď), ale média dávají tak rozporuplné zprávy, že několik nastávajících matek to prostě nevydrželo s nervy a odjelo do prefektury Ósaka. Zatím jich je 149, ale očekává se, že by jich mohlo být až 10 000. Podle starosty Ósaky není problém takové množství návštěvnic ubytovat (!!!), ovšem mohlo by být málo porodníků. Nedivím se těm matkám, také bych jel (být matkou v očekávání), i kdyby jen proto, aby měl prcek jedou co vyprávět. ("Pak přiletěl obrovský zářící mrak a tak máma nasedla na godzzilu a uháněla přes zátarasy bráněné samuraji...") Článek obsahuje také: Radiation readings in both Tokyo and around the Fukushima plant are well below what experts consider dangerous to human health.K tomu, co experti považují za nebezpečné se ještě vrátím. Další zpráva se naváží do premiéra Kana. Ten si zatím mohl gratulovat, neboť katastrofa a následná jaderná havárie oddálily jeho výslech před parlamentní komisí; hrozil mu vyhazov. Nevyznám se v japonské vnitřní politice, ale podle některých komentářů mám dojem, že by jej zachránilo už jenom kdyby vlastnoručně opravil všechny čtyři fukušimské reaktory a ve slaměném klobouku odnosil veškerou radioaktivní vodu. Teď se navíc zdá, že jeho inspekční cesta z 12. března opozdila nouzová opatření. Na jeho místě bych si začal shánět slaměný klobouk. S další zprávou mám trochu problém, bojím se, že když řeknu, že ilegální přistěhovalec v Japonsku žebrá o návrat do vlasti, nabije si Knecht revolver a odjede do Dukovan. Čtvrtý článek informuje o radioaktivním jodu v mořské vodě. Pozor - obsahuje také přesné číslo, kolik je norma. Hurá! If a person drank 500 ml of water containing the newly detected level of contamination, it would be the equivalent of 1 millisievert of radiation, or the average dosage one is exposed to annually, the NISA said.K tomu mohu dodat snad jen tolik, že osoba, která vypije půl litru mořské vody, se podle mých zkušeností vyzvrací z podoby. Ale možná jsou Japonci otrlejší. Článek dále tlumočí stížnost vlády, že jí TEPCO sděluje zásadní informace příliš pomalu. Ve svém závěru se vrací k osudu tří pracovníků, kteří si namočili nohy v silně zamořené vodě. Ukázalo se, že jim nikdo neřekl, do čeho to šlapou. Pravda, ta voda neměla být radioaktivní, ale byla a někdo z dozimetrické služby to změřil před tím, než tam opravářské družstvo nakráčelo. Dva pracovníci (ti, jak praví Novinky.cz, "zvyklí chodit bez bot") dostali dávku od 2 do 6 Sievertů do nohou. Jejich celková ekvivalentní dávka je maximálně 180 miliSv (přičemž norma pro Japonské záchranáře je 250 miliSv). Léčeni budou jako na normální popáleniny a chodit prý zvládají bez pomoci. Toto je velmi důležité - uvědomte si prosím, jak moc velký je rozdíl v biologických účincích pronikavého záření. Kdyby dostali 6 Sv do hlavy, zemřou. Ale dostali je jen do nohou. Nebude to příjemné - asi jako když tančíte naboso v hořícím ohništi a můžete mi věřit, že to opravdu není příjemné - ale dá se to přežít bez následků. Pátý článek přináší informace o onom špatném měření. Zde se píše, že chybně změřený údaj uváděl hodnotu 10 000 000 krát vyšší, než bývá známa z normálních jaderných reaktorů. Další informace hovoří o tom, že všechny síly jsou napřeny k vyčerpání vody z místností, aby mohly být obnoveny práce na zprovoznění chladících systémů. Ty stále nefungují, stále se chladí zvenčí nouzově. Vysoká úroveň zamoření ve vodě může pocházet z reaktorů nebo z chladících ("vymíracích") bazénů, anebo z trubek a rozvodů, což je asi nejpravděpodobnější, neboť jak reaktory, tak kontejmenty se zdají být neporušené. Také se zde hovoří o vysokých hodnotách (chybí přesný údaj) zamoření v příbřežních vodách. Patrně déšť vyplavil zamořenou vodu do svodu a ta tudy vtéká do moře. Toto znečištění je nepříjemné, nicméně moře má schopnost je rozředit a izotop jodu 131 má poločas rozpadu jen 8 dní. Zajímavější a důležitější budou hodnoty zamoření plutoniem, které chce TEPCO v následujících dnech zveřejnit. Mimochodem, k měření zamoření plutoniem se odhodlala společnost sama ve chvíli, kdy na to všichni ostatní, zdá se, zapomněli. No a poslední článek je z kategorie "Já to říkal!" Profesor z univerzity v Kóbe již v roce 2005 ohlásil, že by Japonsko mohlo být postiženo strašlivějším zemětřesením, než jaké si umí představit. Nebylo by to poprvé - něco podobného se prý stalo již v roce 869. Článek dále probírá další možná velmi silná zemětřesení v blízkosti jaderných elektráren a jejich úroveň ochrany. Je to zajímavé čtení. Mimo jiné naráží na skutečnost, která je velmi palčivá i pro Evropu - většina jaderných elektráren byla postavena v 60. a 70. letech. Jenže za takřka půl století se úroveň věd o Zemi prudce zvýšila. Také politická situace se změnila. Uměl si někdo v 60. letech představit bandu potrhlých fanatiků, jak unese dvě letadla a zaútočí postupně na jeden cíl? Toto je silný argument pro postavení série nových elektráren, podle nových kritérií a nejnovější poznatků, a pro odstavení elektráren starých. Dnes stavěné elektrárny jsou takzvané "III+." generace, ale hovoří se o možnosti udělat další velký vědeckotechnický krok vpřed a začít stavět elektrárny IV. generace. Výkonnější, bezpečnější. Tak jako vždy, když vědeckotechnický pokrok posune hranice, zvětší se základní riziko (bude se operovat s vyšším výkonem), ale současně se mnohem víc zvětší zisk a reálné riziko se řadově zmenší. To znamená, že pokud u modernější elektrárny dojde k nehodě, bude to horší nehoda, než u elektrárny starší. Ale šance, že k nehodě dojde, bude u nových konstrukcí mnohem nižší než u starých. Zpátky k novinkám. O stavu reaktorů a bazénů hlásí SÚJB prakticky setrvalý stav. Letmý pohled na tabulku SÚRO ukazuje snad mírný pokles hodnot, které se stále pohybují na úrovni banánů. Co ještě je důležité vzít si z dnešní dávky informací: Všímat si rozdílů mezi izotopy prvků. Na Lidovkách si s tím hlavu nelámou a srovnávají tam záření I 131 a I 134. Různé radioaktivní izotopy se používají ve zdravotnictví (v Brně si je Nemocnice u svaté Anny připravuje ve vlastním malém urychovači), jiné vznikají "bezúčelně". Izotop jodu s nukleonovým číslem 131 má poločas rozpadu 8 dní a jestli správně chápu uvedené údaje, rozpadá se beta-zářením (konkrétně uvolňuje elektrony) za uvolnění devíti set sedmdesáti kiloelektronvoltů energie. Izotop jodu s nukleonovým číslem 134 má poločas rozpadu 52 minut, také se rozpadá beta zářením a uvolní přitom skoro čtyřikrát více energie. (Pokud mám v této úvaze chybu, prosím případného fyzika o opravu!) Pokud tedy v okolí elektrárny nachází dozimetrická služba jod 131, tak to může pocházet z páry upouštěné z reaktoru. Pokud tam však nachází velká množství jodu 134, pak to znamená, že se tam musí dostávat odněkud, kde je ho velmi, velmi mnoho - aby bylo možno naměřit vysoké hodnoty i po tolika poločasech rozpadu. Je jen jedno takové místo, a to jsou palivové proutky, buďto v reaktorech, nebo v bazénech. To není dobré. Vysoká radioaktivita navíc ztěžuje opravárenské práce. Na druhou stranu, jod 134 se rychle vyzáří a rozpadne a jeho aktivita bude prudce klesat. Za dobu, než jsem napsal tento článek, aktivita jodu 134 ve Fukušimě poklesla na čtvrtinu. Což ovšem ještě pořád může být zatraceně hodně. Nuže, uvidíme, co nám přinese nový týden. Paní V zásobě mám ještě jeden blogísek z města, jehož hradby se v prach řítí a tento shrnující článek o celé havárii. Nu a na samotný závěr ještě jeden vtípek. • 25.3.2011 . . . Třetí průlet tiskemAutor: Chekotay | Komentuj novinku (20) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima Novinky.cz dnes přinesly článek o třech opravářích zasažených beta zářením. Nadpis je opět nadsazen, při výrazu "extrémní dávky" si představím tak tři seiverty, a ne pouhopouhý 1,7 násobek maximální přípustné "civilní" normy pro pracovníky JE. Navíc ozářeny byly nohy (Opraváři bez bot? Baťa tam měl poslat nějaké gumáky, když už tam česká vláda poslala dvě prázdná letadla pro panikařící filharmoniky), takže ještě kdo ví, zda český novinář popisuje ekvivalentní dávku, nebo jen dávku. No, nepanikaří jen filharmonici, ale také belgická tenistka, která měla za půl roku hrát v 250 kilometrů vzdáleném městě. Ale tak je to asi pochopitelné, také jsem se kdysi bál záření víc než fialového kouzla, dokud jsem nedostal svůj první radiometr a zklamaně nezjistil, že rozhýbat ručičku není nic lehkého ani s šutrákem uranové rudy v ruce. V takové situaci vycítili svou šanci někteří státníci, konkrétně Sarkozy a Nečas. Nepředpokládám u nic nějaké zázračné probuzení státotvorného genu, spíš si spočítali, že jim stačí nedělat nic, a vydělají na tom víc, než kdyby zmateně zavírali kde co. V samotném Japonsku to zatím vypadá v zásadě pořád stejně - každý dělá to nejlepší co umí a tisíc tun oxidu uraničitého (ný, natý, sakra, snad to mám době) zatím pomalu chladne. Možná až příliš pomalu. Japonská vláda každopádně nenechává nic náhodě a v okruhu dalších 10 kilometrů (kolem stávajícího 20 km evakuačního pásma) doporučila připravit se na případnou další evakuaci. Zdá se totiž, že palivové články na 3. reaktoru by mohly být poškozeny. Tento reaktor je krmen směsí MOX, což je přepracovaná směs již jednou "vypáleného" jaderného paliva a obsahuje tedy plutonium (mimo jiné). To je ten důvod, proč se vyhořelé jaderné palivo (VJP) nesmí prodávat do zahraničí - plutonium je zbraňový materiál. Možnost používat MOX v modernějších reaktorech je také ten důvod, proč česká legislativa důsledně rozlišuje VJP a radioaktivní odpady (RaO). Zatímco RaO se ukládají v uložištích (jedno funkční, jedno již plné a zapečetěné), VJP je stále v meziskladech a čeká na chvíli, kdy díky technologickému pokroku bude mít cenu zlata (resp. mnohonásobně vyšší). Z hlediska legislativy tedy jaderné elektrárny produkují jen naprosté minimum RaO, nejčastěji v podobě odhozených rukavic a návleků na boty. To jen tak mimochodem. Protože "jaderná krize" je teď ve stavu, ve kterém díky fyzikálním zákonitostem taky klidně může setrvat půl roku beze změny, zaměřil se činorodý tisk na další oblasti. Kupříkladu na České pozici (nejsem si zcela jist, zda to je na pejska, nebo misionářsky, nesleduji tento server pravidelně) si kdosi dal dokupy výzkum o vlivu Facebooku na rozvodovost s doporučením k šetření energiemi (odkaz na Greenpeace v minulém článku) a napadlo ho, že "Řízení distribuce elektrické energie, například její vypínání v noci, by mohlo výrazně omladit populaci. Tím by všechny evropské vlády byly osvobozené od řešení krize důchodových systémů."To je v pravdě genitální myšlenka, která by si zasloužila rozvést a roznést do celého světa. Mimochodem, sami Japonci by její realizaci uvítali, neboť jejich populace také prudce stárne. Tím se zabývá také článek v Respektu. Ten je lehce pesimistický a neustálé srovávání s Černobylem už působí trapně, až úsměvně. Na druhou stranu je fakt, že k datu uzávěrky (což bylo tuším tři dny po první epxlozi ve Fukušimě) si mohli redaktoři tak maximálně sepisovat spekulace. Článek obecně snižuje význam zemětřesení a tsunami a vyvyšuje význam jaderné havárie, k tomu si pomáhá silnými slovy ("Drama vyvrcholilo", "japonská tragédie" a pod.). Je na něm vidět, že jej autor psal za deset minut deadline, a tak se můžeme dočíst takové špeky, jako že "byl objeven požár" a sníží se produkce "silikonových čipů". U poloviny fotek navíc chybí popisky, nevím, jestli na ně autor zapomněl, nebo chtěl svou vlastní dezinformační frustraci přenést na čtenáře. Časopis také obsahuje komentář "Probuzení z jaderného snu" od M. Uhlíře, který je celkem o ničem, neboť jeho autor se očividně právě teď dozvídá, že štěpná reakce by mohla být nebezpečná. Formulace o tom, že jaderná havárie ve Fukušime "otřásla vírou v bezpečnost atomu" otřásla mou vírou v (nejen) kritické myšlení českých novnářů. Věřit v bezpečnost je velmi hloupá chyba, a věřit v bezpečnost jaderné reakce tuplem. Ta věc je nebezpečná - pointa je v tom s tímto nebezpečím počítat a vědět, jak se mu vyhnout. Dále autor komentáře tvrdí, že JE Dukovany postrádají "primární obal reaktoru" - dovolím si polemizovat s názorem, že by Dukovanský reaktor typu VVER neobsahoval reaktorovou nádobu. Podle mě je to pitomost a jediný přínos článku je upozornění na jadernou havárii v Tokaimuře. Názor proč nemohli Japonci postavit anti-tsunami hráz o 4 metry výše, když "šestimetrová vlna přece není nejvyšší myslitelná" už je čecháčkovství. To by taky mohli "šikovní žaponci" stavět hráze třicetimetrové, nebo i vyšší. Tohle už souvisí s bezpečnostní filozofií inženýrství, dovolím si citovat SÚJB (diskuse o Temelínu): Při bezpečnostních analýzách, které jsou nedílnou součástí dokumentace posuzované před uvedením do provozu každého jaderného zařízení, jsou radiační důsledky pro tzv "projektové havárie" pro okolí počítány (vždy se bere nejhorší možný scénář pro daný případ). Vychází z toho i jeden ze současných základních projektových principů, že sama elektrárna musí být konstruována tak, aby při projektové havárii nedošlo k nepřípustnému ozáření okolí, únik radioaktivních látek byl nulový nebo velmi malý. Havárie většího rozsahu, při kterých by mohlo teoreticky dojít k většímu úniku, mají pravděpodobnost u Temelína menší než 1 x za 1 000 000 let (jde prakticky o shodu velkého množství na sobě nezávislých náhod). Avšak ani při těchto hypotetických haváriích nelze dosáhnout z fyzikální podstaty něčeho podobného, co se stalo v Černobylu.Mimochodem, na výše zmíněném odkazu na Wikipedii se dozvíte také, že reaktor VVER přečkal ve zdraví i zemětřesení o magnitudu 7. Jak praví SÚJB, české elektrárny jsou konstruovány pro magnitudo 5,5, přičemž nejsilnější české zemětřesení vůbec mělo nějakých 3,2. Co tady máme dalšího: Obrázek Radiation Dose Chart, ze kterého vyplývá, jak moc nebezpečné je spát s partnerem a jíst banány a ještě jeden článek o tom, co se stalo ve Fukušimě. Tento článek je zajímavý hlavně tím, že místo laikovi nic neříkajícícho magnituda zemětřesení měří v jednotkách zrychlení. Nu a pádové zrychlení známe všichni, takže si umíme představit následky zemětřesení možná i líp. Nyní jsem ještě našel článek na iDnesu o tom, že do Číny přiletěli dva "abnormálně zářící" Japonci. Ovšem bez konkrétních čísel můžeme opět jen spekulovat, kolik mSv je v Číně norma. Nu a SÚRO a SÚJB konečně našli nějaké ty Fukušimské částice také v českém ovzduší, takže dopíši tento článek a půjdu se honem projít ven, protože před čtyřiadvaceti lety mi to nestačilo . To jsem se zase rozepsal. Na závěr trocha charity: Pokud jste své peníze nevěnovali Projektu Archa ani se nezapsali na 11. Energetický kongres, ještě stále se jich můžete pozbýt věnováním Japonsku, ať již formou vstupenky na Koncert pro Japonsko, nebo formou daru Českému červenému kříži. A nebyli bychom to Češi, kdyby se hned neobjevila OLOL verze Koncertu pro Japonsko a poznámka, že Evropa má červený kříž, a ten spolupracuje s Japonským... červeným kolečkem. :-) Aktualizace k 20:34 SEČ Pokud vám také vrtalo hlavou, proč chodí japonští havarijní technici po hořící jaderné elektrárně bosky, vysvětlení se našlo v článku na Japan Times, který v době psaní aktuálky nebyl dostupný. Píše se v něm, že dělníci "soaked because they were not wearing high boots". Pokud vidíte to slovíčko "high", pak máte lepší zrak než redaktoři Novinek.cz, kteří napsali: "V době, kdy pracovníci zasahovali, na sobě neměli boty a jejich nohy se dostaly do styku s vodou. Japonci jsou méně zvyklí nosit boty." Japonci jsou méně zvyklí nosit boty! Poté co tsunami roznesla po pobřeží metráky sleněných tabulek a chcíplých ryb! V hořící jaderné elektrárně! Ježížku na křížku, ty to vidíš! Ne, neměl bych se vztekat nad bulvárem, kam Novinky.cz patří, jenže já tu zprávu dnes viděl přepsanou i jinde (ale už nevím kde a tak vám nemohu dát odkaz, bohužel). No pokud na sobě měli normální boty "pracáky", pak se nelze divit, že v patnáct čísel vysoké vodě se namočili. A protože voda dávala 3,9 miliónů Bq na kubický centimetr, tak koupili hezkou dávku. Naštěstí jen do nohou. Do nemocnice, dle JapanTimes, jeli na vyšetření (a možná i pozorování), ne na nějaké ošetření (Jak chcete ošetřit ozáření? Leda tak flastr na popáleniny.) a už vůbec ne umřít (k čemuž je briskně odsoudila polovina lidí v komentářích pod oní článkem). Jenže - voda sama o sobě nemůže být radioaktivní. Skutečnost, že takhle svítí, ukazuje, že možná došlo k roztavení paliva v reaktoru č.3. Jenže reaktor č. 3 i nadále drží stálý tlak! Vysvětlení tohoto paradoxu bude nejspíš velmi zajímavé a velmi triviální a všichni si budeme rvát vlasy, jak to, že nás tohle nenapadlo. Nicméně pokud jsou palivové proutky roztavené a tlaková nádoba reaktoru má někde díru a voda z něj vytéká volně do budovy reaktorovny, pak je to celkem průser, a tomu se na Mezinárodní stupnici jaderných havárií říká "šestka". Do reaktorů číslo 1 a 3 začali záchranáři pumpovat namísto mořské vody vodu sladkou ("fresh water") a reaktor č. 2 se prý brzy připojí. Za normálních okolností se chladí demineralizovanou vodou (v zásadě destilovaná voda), jednak aby se nikde neukládal vodní kámen (Znáte ty reklamy: "Vodní kámen, to je prevít, ten vám zničil...ergh...jadernou elektrárnu!") a hlavně aby v té vodě nebylo nic, co by mohlo indukovaně zářit. Mořská voda, kterou se chladilo nouzově, nejspíš ze všech kovových systémů udělala slepené hroudy rzi a (indukovaně radioaktivních?) solí. Idnes uvedl zprávu o přítomnosti fukušimských částic nad naším územím. Pisatel článku se pro sichr vyhnul konkrétním hodnotám a jen uvedl, že radiace je zvýšená. Krátký pohled na tabulku radiační situace ČR ukazuje, že jde o zvýšení v řádu desetitisícin a tisicin mikrosievertů za hodinu. Jak ukazuje výše zmíněná tabulka "Radiation Dose Chart", znamená to zvýšení dávky asi na takové úrovni, jako kdybych dnes v noci spal místo s jednou ženou se dvěma. Ne že bych si to nemohl dovolit, dnes jsem si odpustil banán. :-) Ještě jednu věc: Jsem pohodlný člověk. Jsem velmi rád, že když přijdu z terénu, můžu ze sebe loupat krustu potu a prachu pod proudem teplé vody, za svitu zářivky a poslechu klasické hudby. Proto jsem ochoten něco obětovat, v tomto případě slibnou bezpečnost světa bez jaderné energie. Pokud se podaří JE nahradit, taky dobře, ale nesmí přitom dojít ke zvýšení rizik. Raději budu spát vedle atomky než pod přehradní hrází vodní elektrárny. Za svůj život jsem se naučil, že nejvíc škod způsobí hysterie a panika a že žvatlající hlupáci dokáží otrávit životní prostředí účinněji než DDT. Proto jsou mé komentáře lehce vychýlené ve prospěch jádra. Proto vystupuji proti všem, kdož tvrdí, že se na nás snese radioaktivní příkrov a všechny nás zahubí, spaste duši, obětujte panny. Proto zde neuvádím žádné články o útoku USA na Japonsko pomocí seismické zbraně vysílající miliardy ampérů do zemské ionosféry. Proto se nepřidávám k vlně hysterčení "Oni nám lžou!". Možná nám média a vládní orgány skutečně lžou. Možná nám neříkají celou pravdu. Ale spíš si myslím, že celá mediální sféra je plná hloupých lidí hrajících tichou poštu a zoufale se tvářících, že rozumí tomu, co papouškují. Odmítám s nimi tuto hru hrát. K dispozici mám Internet plný veškeré lidské vzdělanosti a mozek, o jehož kvalitách či nekvalitách jste se mohli za deset let fungování tohoto webu přesvědčit. S Boží pomocí bude Vault šílené brahmíny informovat o dění v poškozené jaderné elektrárně alespoň trochu pravdivě. (Placený tisk každopádně nasadil laťku nizoučko.) Děkuji vám za vaše komentáře. Děkuji za pochvaly, jež mne burcují k snaze vás nezklamat. Děkuji za kritiku, jež mne nutí pilovat svá vyjádření a hledat další zdroje pravdy. Děkuji za (a třeba i naivní a laické!) dotazy, jež mne učí vysvětlovat složitá témata aspoň trochu zjednodušeně, vypíchnout základní principy a neztrácet se ve vědeckých termínech. Na samotný závěr dnešního dne opět Neviditelný pes a Ondřej Neff. • 24.3.2011 . . . Další průlet tiskemAutor: Chekotay | Komentuj novinku (8) | Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima Server Aktuálně.cz spekuluje o možné podobě zátěžového testu, kterým mají projít Evropské atomové elektrárny. Další článek toho neříká mnoho, spíš jenom shrnuje, stejně jako tento (hodnota 500 miliSv/hod. již byla dementována jako nedorozumění při překřikování se po vysílačkách). Krom toho dal server dohromady pár fotek Fukušimy a protože to bylo málo, doplnil to nějakýma dalšíma tématickýma fotkama. Popisky k fotkám neberte moc vážně, třeba JE Dukovany neleží 200 km východně od Prahy, (tam leží Olomouc) ale jihovýchodně, a některé další popisky mi také nepřišly zrovna důvěryhodné. Článek na Lidovkách je takřka doslovně shodný s článkem na Aktuálně.cz - kdo od koho opisoval řešit nemíním. Také tento článek se tedy zabývá ozářením tří pracovníků, plus ještě přidává obvyklou "Richterovu stupnici", bez které si čeští novináři opravdu nedokáží představit kvalitní zpravodajství. Mimochodem, ani náhodou nešlo o jedno jediné zěmětřesení. Hospodářské noviny se na nějakou kvalitní žurnalistiku vykašlaly úplně a pokračují v kolotoči "Fukušima = Černobyl". Díky ne zrovna intuitivnímu desingu stránek jsem byl navíc odkázán na deset dní starý poplašný článek, který nejen že míchá Richtera, ale navíc i vybavuje Fukušimskou elektrárnu "chladícími věžemi". No jsou to prostě jen pohádky. Jestli vás to nebaví, pojďte se podívat na balet, který předvádí kancléřka Merkelová: Skotačení na minovém poli volebních preferencí a ztráty cti. Vážená paní vlastně neřekla nic, co bychom už dvacet let nevěděli - ano, čím dříve opustíme jádro, tím líp. Ano, můžeme to ale udělat až teprve když budeme mít rozumnou alternativu a rozvinutou rozvodovou síť. Vzhledem k tomu, že půlka stávající rozvodové sítě předloni vypadla poté, co do větrníků u Severního moře zadul vítr, se odvažuji hádat, že zatím nemáme ani jedno. Pak by asi bylo rozumnější postavit nové, účinnější a bezpečnější jaderné elektrárny, ty staré odstavit a dál čekat, až věda a průmysl postoupí s alternativou k nějakému použitelnému výsledku. Pokud ovšem do té doyb Aštar Šeran nezpůsobí jaderný konflikt na Blízkém Východě. A tímto veskrze neseriózním článkem se prozatím loučím. Aktualizace k 12:30 SEČ Když nechal včera server iDnes.cz zabít radioaktivním deštěm osm a půl tisíce Japonců, začala redakce Blesku bít na poplach. "Musíme je trumfnout!" rozkázal generální ředitel a hned rozdal úkoly: "Vy! Najděte nějaké zastaralé, nic neříkající jednotky! Vy! Vymyslete si nějaká velká čísla - ať mají hodně nul!" -"Ale pane, já už jsem si všechny prsty vycucal do sucha," kroutil se ubohý novinář, ale byl oslyšen. A tak další novinář dostal speciální houbičku, kterou otíral klávesnici tak dlouho, až měl dost písmenek, aby to vypadalo jako článek a ještě jeden novinář připravil krásnou barevnou mapku. Napotřetí se trefil i do správné Zemské polokoule, jen o pár tisíc kilometrů vedle, a nechal vyhodit do luftu Sachalin. Vznikl úžasný paskvil, který nám, ostříleným Fallouterům jasně říká, že na Sachalinu vybuchly všechny jaderné zbraně světa (najednou) a že na západě USA jsou teď velmi levné pozemky a nikdo to tam nehlídá.  Navíc pán s houbičkou pomíchal aktivitu, záření a ozáření. Pokud si ještě pořád nejste jistí přepočty jednotek (RAD se už 40 let nepoužívá), počtěte si u nás. Úroveň českého tisku je prostě tristní, ať už se jedná o Novinky.cz neschopné napsat souvislý nadpis, Blesk nechávající stíhačky létat nadsvětelnou rychlostí (a pletoucí si pojem "letecké eso"), či Hospodářské noviny, které si nejsou tak úplně jisté rozdílem mezi dvouhlavňovou puškou a registrovaným partnerstvím. Lidové noviny raději Fukušimu úplně stopily z hlavní stránky, jen při pečlivějším hledání naleznete odkaz "Japonská apokalypsa" obsahující fotky před a po tsunami. Až na konci sekce "Svět" je nic moc neříkající článek o radioaktivních látkách ve špenátu s ilustračním snímkem připomínajícím mi doby, kdy jsem se s novým radiometrem nastěhoval do málo větraného kumbálu starého činžáku. Článek popisující rozhovor s paní inženýrkou Drábovou je záludně ukryt ve spiritualistické sekci ("Média"), asi aby lidi nemátl realitou. Časopis Respekt dnes uvedl pouze obrázek ukazující následky strašlivé ejakulace, jinak k tématu mlčí. Reflex udělal výtah z YouTube a pro sichr poslal do Japonska nějaké další hladové krky, aby měl zaručenou bezva originální reportáž o tom, jak se umírá na Východě. Úžasné. Nicméně bude hůř, neboť se blíží státní maturity. Lidovky uvedly příklady otázek z biologie: Tedy já bych ji neudělal, neboť první otázka je chybná, třetí obsahuje pravopisnou chybu (nesprávný termín), čtvrtá má všechny odpovědi správně, pátá si plete pojmy a dojmy, šestá pracuje s velmi odvážnými tvrzeními a sedmá je prostě a obyčejně stupidní. Ve světle této lidové tvořivosti se vlastně ani nemám proč posmívat výše uvedeným novinovým textům. Popojedem. Časopis Věda a technika mládeži uvedl docela laický článek shrnující fyzikální podstatu havárie. Sice si trošku pletou uran a jeho oxid atvrzení o výrobě zbraňového plutonia v Černobylské JE mi přijde docela odvážné (čti: Nikdy jsem o tom neslyšel ani zbla), ale patří k těm lepším článkům v českých internetových vodách. Z kalnějších hlubin těchto vod se vynořil leviatan Bursík a našel si někoho, kdo byl ochotný jej vyslechnout. K tomu podotknu asi tolik, že je sice pěkné, že Evropa někam směřuje, ale dokud zůstane jen u směřování, je otázka vypnutí JE bezpředmětná. Hlavně když EU povede dále své křižové tažení proti oxidu uhličitému, se kterým to reálně také není až tak horké. Dovolím si parafrázovat jednu větičku z tohoto článku: Budeme-li žít tak, jak žijeme, planetu zasviníme", tečka. A když už se otíráme o Spolek přátel zeleného deště, copak nám napsali švarní duhoví bojovníci? Česká pobočka je relativně zdrženlivá. Hned 14. a 15. března shnrula možné dopady nejhoršího scénáře havárie (někdo musí být pesimista) a vyzvala k ukončení provozu všech jaderných zařízení. Další článek již nehovoří o "katastrofě", ale o "havárii" a přináší, jak dnes víme, docela umírněný (byť stále pesimistický) odhad vývoje. 16. března vystoupil programový ředitel, pan Komárek, s velmi (na české poměry) rozumným projevem, který stojí za to si přečíst, stejně jako zajímavý článek o možném tvaru energetické koncepce Evropy od pana Rovenského. Skutečně, energetické vedení kontinentální Evropy je tvořeno jedním celkem, který spravuje jedno společné centrum, takže je jen logické vytvářet jednotnou koncepci pro celý kontinent. No a 18. už se psalo panu premiérovi. Dopis by byl možná údernější, kdyby pod ním byli podepsáni i lidé z komunální sféry řešící konkrétní problémy a ne pouze zelení teoretikové, nicméně považuji za velmi rozumné a dobré, že se naše největší "ekologická" sdružení a organisace oprostily od křiklounů a horkokrevných "ekologistů". • 23.3.2011 . . . Fukušima popátéAutor: Chekotay | Zdroj: (Autor nezvládá vymýšlet vtipné názvy aktuálek.) | Komentuj novinku (0) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima V minulé aktuálce uvedený výrok komisaře EU pro energetiku mne ještě dnes zvedá ze židle. Evropa vstupující do druhé dekády jednadvacátého století nemá co začínat debatu o jaderné energii - ta musí konat na základě závěrů debat již provedených! Zrovna jsem se vrátil ze sedmého ročníku jedné konference, kde se kromě hlavních témat samozřejmě energetika probírala - zazněla také argumentace ve prospěch jaderné elektrárny Blahutovice - a za dva dny proběhne v Praze dokonce 11. Energetický kongres ČR s podtitulem "Energetika čistá a bezpečná". Jestli máte zbytečných dvacet tisíc, zajeďte si vyslechnout několik dní reálné energetické politiky namísto těch blábolů z novin, potažmo z úst pana komisaře. (Jestli se vám nechce jet někam do Prahy, věnujte raději peníze na smysluplný projekt.) Takže pokud si nějaký vysoký politik omlouvá svá plácání dle aktuálních nálad voličů tím, že nemá dost údajů, není to pravda, neboť (nejen) v této zemi je množství lidí, kteří již mnoho let tráví své životy prací na energetické koncepci společnosti. Tak to jsem si vyřídil jednu katastrofu a teď ke druhé: Jak jde život ve Fukushima Dai-ichi? Tak za prvé je celá elektrárna připojena k rozvodné síti a tedy pod proudem. To mimo jiné umožnilo zprovoznit měřící přístroje a havarijní pracovníci tak mají konečně přímé údaje například o teplotách v reaktorech (390˚ v reaktoru jedna, 109˚ v reaktoru dvě a 279˚ v reaktoru tři). Z oblasti reaktoru č. 3 čas od času vychází oblaka černého dýmu, což je pokaždé důvodem k přerušení prací. V okolí reaktoru č. 2 je radiace také vyšší, než by bylo milé, zvláště proto, že se ukázalo, že chladící zařízení prvních dvou reaktorů mají pumpy poškozeny vlnou tsunami. I nadále probíhá chlazení mořskou vodou, včetně injektáží vody do samotných reaktorů. Japan Times v dalších článcích píše, že listová zelenina z Fukušimské prefektury obsahuje značná množství radioaktivní kontaminace a vláda ji zakázala jíst, a také že voda v Tokyu obsahuje zvýšené množství radioaktivního izotopu jodu (210 Bq) a překračuje tak normu pro miminka pod jeden rok; vláda doporučila lidem nekrmit mimča touto vodou ani sušeným mlékem v ní rozpuštěným. Souhrn informací v češtině opět kvalitně přináší SÚJB v již známém článku (doplněno o mapky a souhrn) a také v tomto novém článku, jenž je částečně (v otázce kojenecké vody) v rozporu s Japan Times, jinak však obsahuje hodnotné info. Z této stránky také cituji následující: SÚJB se vší zodpovědností prohlašuje, že žádný "radioaktivní mrak" ohrožující občany ČR neexistuje a proto se ani nemůže vyskytovat nad našimi hlavami, teď ani v dalších dnech. Uvedený výraz používají ráda média k získání pozornosti.Pokud vám toto nestačí a chcete tvrdá data, tak fofrem šupejte na stránky Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. (nejsou zdaleka tak pěkné jako SÚJB), kde vám doporučím tabulku týdenních dávek za poslední tři roky. Že byly nejvyšší hodnoty radioaktivního spadu zaznamenány na mé narozeniny mne nepřekvapuje ani málo. Pokud vám už stačilo reality, která obsahuje velmi málo hrdinů akčích řešících problém mávnutím hnáty a příliš mnoho hrdinů všedního dne konajících těžkou instalatéřinu v podmínkách zvýšené radiace na místě strašlivé živelné katastrofy, tak tady zase něco méně seriózního. Nejlepší gól vsítila redakce iDnes, která uvedla článek s tímto nadpisem. Představte si, že tento nadpis je jediná věc k tématu, kteoru v tramvaji zahlédnete - no to už je opravdu na žalobu dle zákona č. 140/1961 Sb. Redakce později nadpis změnila. Havárie vybudila přehnané reakce a na ně zase reagují desítky blogů, povětšinou odmítavě. Ovšem na populistická a hloupá vyjádření vrcholných politiků reaguje také trh, a když má člověk v rukou energetický holding a v sousednství panikařící Němce, může si za tři dny vydělat 290 miliónů korun takříkajíc nadplán. Až vláda tenhle příjem zdaní, může zvednou lékařům platy na dvojnásobek. Mou škodolibost ovšem trochu kazí fakt, že díky propojenosti ekonomik (eufemismus pro "ČR je existenčně závislá na Německu") se ty peníze nakonec Němcům vrátí. No a na úplný závěr dnešního dne opět článek z Neviditelného psa: Katastrofa očima usedlíka. • 20.3.2011 . . . Fukušima počtvrtéAutor: Chekotay | Zdroj: Tisk ovládaný židozednářským bolševickým proletariátem mimozemšťanů. | Komentuj novinku (13) | Tagy: Fukušima Madbrahmin Zajímavosti Civilní ochrana Když se mi zvedne tlak, jdu se projít na uklidnění. Včera to ale nebylo úplně ono, neboť jsem padl na kvalitní zpravodajský plátek proslulý investigativními reportážemi a zasvěcenými komentáři, totiž na Aha. Velkoformátový obrázek Hirošimského jaderného hřibu a rudý nápis ve stylu "Černobyl je zpátky" doplněný nadměrným množstvím perverzně se pářících vykřičníků se nedal přehlédnout. Protože, jak se mnozí čtenáři v průběhu věků domnívali a domnívají, jsou vaultmasteři VŠB placení z návštěvnosti a protože moje třetí ferrari potřebuje novou garáž, tak zas něco napíšu, abych se s tím srovnal. Teď ale bez sarkasmu. Když jsem byl dítko školou povinné, jadernou energetiku jsme probírali v posledním ročníku, a než rozpadové křivky uranu a thoria nás více zajímaly křivky našich spolužaček. Proto sem píšu - pro lidi, kteří najednou zjistili, že sice proběhli Pustinami se samopalem v ruce dvakrát tam a zpátky, ale přitom o atomovkách vlastně vůbec nic neví. Ty odkazy, kterých jsou moje statě plné jak vánočka rozinek, tam nejsou jen kvůli barevnému ladění stránky. Pokud se chcete něco dozvědět, čtěte je, já k nim pouze přidávám svůj nuzný komentář. Nebojte se ptát v Komentářích nebo na Diskusním fóru. Takže začnu s tou atomovou bombou: Atomová zbraň obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Atomový reaktor obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Tím podobnost končí. Opravdu není možné naházet obsah reaktoru lopatou do papundeklové bedny. přidat k tomu doutnák a vyrobit tak atomovku. Jaderné palivo obsahuje jiná množství příslušných složek a zbraň se z něj vyrábí jen docela těžko. Uran prostě není obohacen na zbraňovou kvalitu, chybí silný zdroj pomalých neutronů a hlavně mají součásti reaktoru jinou geometrii než součásti zbraně. Je to takový rozdíl, jako když do krbu přikládáte polínko za polínkem, nebo když zapálíte celou hranici dřeva naráz. Ano, teoreticky elektrárna obsahuje vše potřebné pro jaderný výbuch. Podívejte, hromada uhlí také obsahuje všechny látky potřebné pro výrobu střelného prachu a kdo chce, může si z uhlí udělat výbušninu, a přece nejsou skladiště uhlí hlídána stejně jako muniční sklady - dokonce se uhlí může prodávat i soukromým osobám bez zbrojního pasu a v libovolném množství! Chápete, jak malá je šance, že by se sklad uhlí změnil ve sklad střelného prachu? Podobné to je s atomovými elektrárnami. Atomový výbuch nenastal ještě nikdy v žádné jaderné elektrárně, ani v Černobylu ne. Viděli jste fotky - kdyby Černobyl vybuchl jadernou reakcí, tak by po něm zbyl akorát kráter a nebylo by ani koho evakuovat. Tím se dostávám ke druhému bodu programu: Nemá příliš velký smysl srovnávat Fukušimu a Černobyl. Fukušimská havárie víc připomíná havárii v Neratovicích než v Černobylu. Proč? Proto:
Český tisk je omámen Bohuslavem Sobotkou a Muammarem Kaddáfím a zprávy z týden staré havárie jej již mnoho nezajímají. Lidovky si stále pletou záření, ozáření a spad. (Mimochodem, ad titulní foto: pletená čepice a kožešinový lem nejsou moc dobrá ochrana proti spadu.) Hospodářské noviny publikovaly kratší zprávu s více informacemi a v panelu "nejčtenější" i nadále nabízejí zprávy se sice dramatickými titulky, leč čtyři dny staré. Jen MF Dnes napadlo přizvat si někoho, kdo záležitosti rozumí, a tyto noviny přinesly docela hodnotný článek. I když podtitulek a archivní foto jsou trochu zavádějící. A taky nechápu, proč posílali fotoreportéry do Japonska... zrovna do Japonska... Skvěle svou práci dělá Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Z jeho pravidelně aktualizovaného článku lze vyčíst, že bloky 1 až 4 jsou připojeny k vnějšímu zdroji elektrické energie a bloky 5 a 6 mají spuštěny vlastní dieselagregáty. Bazény meziskladů bloků 5 a 6 mají obnovené chlazení a pomaloučku (zatím 1 stupeň za 4 hodiny) se ochlazují. Do reaktoroven prvních čtyř bloků proudí voda ze stříkaček hasičských automobilů. Japonské Timesy uvádějí také nasazení dálkově ovládaného vozidla chrlícího na bazén reaktoru č. 3 každou minutou tři tuny vody. V tomtéž článku se objevují také první odhady příčiny havárie - pozorovatel NISA hádá, že chybou bylo neschovat dieselgenerátory dovnitř budovy. Elektrárna pod proudem je velmi dobrá zpráva, avšak ještě si musíme počkat na výsledky revizí vodních čerpadel. Hádám, že desetimetrová stěna vody s nimi mohla udělat zlou neplechu. Organizace spojených národů považuje situaci ve Fukušimě za stabilní a Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že zařízení jaderné energetiky jsou záviděníhodně bezpečná. Mimochodem, na stránkách SÚJB lze nalézt další dva hodnotné články: Aktualizovaný souhrn radiační situace v Japonsku a převzatý článek "Fukushima Daiichi - zjednodušeně a názorně" ve formátu PDF. Tento článek velmi doporučuji, neboť je napsán srozumitelně a dobře. Pokud jste při četbě těchto materiálů zjistili, že ve vás dříme duše mladého jaderného energetika, odkáži vás na stránky Mladé generace České nukleární společnosti. To jsou ti lidi, co míň hrají Fallout a víc zkoumají podstatu světa a jednoho dne jim budeme platit velké peníze za to, aby nám dali šťávu do mašin, na kterých budeme hrát Fallout. Chtěl jsem ještě uvést odkaz na článek, který pravil, že Fukušimu nelze uhasit, neboť hasičská stříkačka nemá dost velký výkon a Japonci neumí improvizovat a současně že Rada OSN nikdy neschválí bezletovou zónu nad Lybií. Ten článek to prezentoval velmi kategoricky, ale když jsem dnes klikl na odkaz, už tam nebyl. Asi ho autor stáhl poté, co viděl, že Japonci nemusí improvizovat, stačí jim vytáhnout příslušnou robotickou mašinu z garáže. Já zde své články nechávám a zpětně je neupravuju, takže můžete sami posoudit, jak jsem odhadl situaci a jak se nakonec vyjevila skutečnost. Stydím se za to, že jsem nečekal pátý stupeň a plutoniové palivo, ani nebezpečí pro palivové bazény. Tolik k jaderné havárii a nyní ještě pár slov k havárii soudnosti. Napřed se vrátím k jodovým tabletkám. Zdá se, že toto šílenství, kdy se tabletka za pět korun prodávala na eBay za mnoho tisíc dolarů a ochranné pomůcky v ceně 100 kč za 9900,- (prý, zdrojem je Necro, tak nevím a stále ještě doufám, že to je kec), se nás moc nedotklo. Osobně jsem tedy slyšel o jediné osobě, a u té se dají takové věci očekávat. Nicméně jinde do toho jdou naplno. Já se obávám, že pro dosažení ochranného efetu by bylo zapotřebí sníst tři a půl kila soli. Nevím jak je to s taninem. Justy také říkal něco o tom, že játra zaměstnaná vodkou nepřijímají radioaktivní látky, ale to mi silně připomíná kočku v mikrovlnce, Elvis prodávajícího hamburgery a ostatní hodnověrné Urban Legends. Ovšem Evropa může Číně občany kupující sojovou omáčku coby ochranu proti ionizujícímu záření jen závidět. U nás se takoví lidé dostali až na místa evropských komisařů. Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger (to je ten, co si dva dny zpátky oblékal hnědé bezpečnostní trenýrky a olověný skafandr k tomu) se totiž nechal slyšet, že některé Evropské jaderné reaktory neprojdou bezpečnostním testem. Francouzský tajemník Besson k tomu podotkl, že jestli tohle pan komisař věděl dřív, tak proč si to sakra nechával pro sebe? To je po čertech dobrá otázka. Také je otázka, jak budou tyto dodatečné testy vypadat. Na rovinu: Již nyní je jisté, že žádná evropská elektrárna neodolá zemětřesení o magnitudu 9. Mimochodem, žádná evropská stavba vyjma Maginotovy linie neodolá takovému zemětřesení. Také jsme velmi špatní - a to hovořím zvláště o Temelínu, Dukovanech, Jaslovských Bohuniciach a Mochovciach - v ochraně elektráren před deset metrů vysokými přilivovými vlnami. Z dalších vlivů, které mne napadají... tak třeba odolnost vůči náhlé explozi sopky je zvláště u Temelína extrémně nízka. Elektrárny také nebyly nikdy testovány proti miliardovým mračnům sarančat a proti vraždícím rajčatům. Dosti sarkasmu. Je pravda, že velká část neměckých elektráren je stará a moc by se mi líbilo, kdyby byly nahrazeny novými a moderními. Na druhou stranu elektrárna není trabant a fakt, že byla spuštěna v roce 1974 neznamená, že její součástky jsou tak staré. Soudím, že vše, co se opotřebovat může, se pečlivě hlídá a při první známce opotřebování vyměňuje za nové. Země jako Francie (75,2%) nebo Slovensko (53,5%) - nebo i Česká republika (40%) pokrývají velký podíl své spotřeby energií z jádra a prosté vypnutí reaktorů by znamenalo prostě blackout. Pokud Oettinger tvrdí "že by Evropa měla zvážit, jestli může naplnit své energetické potřeby bez jaderné energie", tak asi zaspal dobu, protože přesně tohle Evropa dělá už asi třicet let prakticky neustále. A je to dobře. Je velmi zapotřebí, abychom se neustále ptali, zda se neobejdeme bez něčeho tak nebezpečného, jako je jaderná energie (zbraně, automobily, mobilní telefony, organická rozpouštědla, přepálené tuky, nikotin... atp.), ale pokud odpověď je neustále NE!, pak bychom ji asi měli vyslechnout. Evropa se sotva zvedá z hospodářské krize a opravdu si nemyslím, že by si některá země skupiny PIGS (konkrétně Španělsko) mohla najednou dovlit prudce zdražet elektřinu. Dosti již! Opět jsem se nechutně rozepsal, slibuji, že naposledy. Příští aktuálky již budou opět kratší články. Ještě si počtěte, jak se na celou věc nedívá Neviditelný pes a pak už zase zpátky k Falloutu! • 18.3.2011 . . . Průlet tiskemAutor: Chekotay | Komentuj novinku (5) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima Když jsem sledoval dobrovolné hasiče, kterak na soutěži ve Stonavě stříkají vodu skrz otvory ve cvičební zdi do dětského bazénku, vůbec jsem netušil, že schopnost nastříkat vodu do bazénu dírou ve zdi je naprosto zásadní dovednost pro hašení jaderných elektráren. Dnes jsem již o něco chytřejší. Ve Fukušimě byly nataženy kabely k nejbližší funkční elektrické přípojce a teď probíhá boj o znovuzprovoznění čerpadel chladících okruhů. Hasičská auta zatím spolu s vodním dělem půjčeným od američanů pokračují ve snaze zaplnit bazény meziskladů vodou a podle oblaků páry se zdá, že se jim to přinejmenším částečně daří. O přesném stavu nejsou informace, meřící přístroje v bazénech nefungují. Havárie reaktorů 1, 2 a 3 dostala na havarijní stupnici pětku, neboť se zdá, že jejich aktivní zóny byly částečně nataveny. Hořící bazény byly oznámkovany trojkou. Příkon ekvivalentní dávky na západní bráně drobet poklesl. Tolik výtah pro anglického jazyka nezpůsobilé čtenáře, zde je původní zpráva, včetně laskavé infografiky. Upozorňuju, že čísla na obrázku jsou mikorsieverty, ne milisieverty, osobně jsem na to přišel až s olověnýma spodkama v půli stehen. Pokud si pořád nejste jistí, jak to s těmi jednotkami vlastně je, doporučuji nastudovat tuto stránku. Rozhodně to podá více informací než článek na Lidovkách: "Stačí dvě jednotky ozáření a riziko smrti stoupne na 50 procent". To je asi jako bych napsal, že k usmrcení člověka stačí jediná jednotka smrtelně nebezpečné vody - opravdu, jeden metr krychlový vody není nic, s čím by si člověk mohl zahrávat. Ve skutečnosti člověk obvykle pije vodu po menších objemech - stejně jako i pronikavé záření se na Zemi i v případě radiačních havárií vyskytuje v menším množství. Považuji uvedený článek na Lidovkách za neseriózní. Obdobně i druhý článek na Lidovkách: "Lidé u poškozených reaktorů musí počítat s tím, že nepřežijí". Kdyby mě někdo třeba v podniku Šimek v Ostravě-Porubě řekl "Počítej s tím, že živý se odsud nedostaneš!", rozhodně bych to nechápal jako "Bude to tady drsný, ale budeme se tě snažit co nejvíce ochránit". Také Hospodářské noviny mají máslo na hlavě, jejich článek má podtitul: "Vrtulníky selhaly, chladí se elektrickým vedením. Zvažuje se "černobylské řešení" – zabetonování reaktorů." Kdyby vás zajímalo, jak se chladí elektrickým vedením, tak asi takto. Novinář asi nepochopil, že elektřina se do areálu tahá, aby se na ni připojila čerpadla. Zvažování tvorby sarkofágu nad elektrárnou je v současné chvíli předčasné. Napřed je třeba ji uhasit, pak je možné začít se zabývat dalším osudem. Novinky.cz se v tomto světle vyjímají ještě docela zdrženlivě: "Radiace z jaderné elektrárny neklesla, chlazení zvenčí selhává" Také se objevila zpráva o umírajících lidech z Fukušimy. Její zdroje je zde: 14 pacientů evakuovaných z fukušimské nemocnice již zemřelo. Nic víc. Takže nevíme, jestli by zemřeli i kdyby zůstali dál na svých lůžcích, nebo ne, nebo co - zase jednou nevíme nic než polopravdu. Prostě asi nejlepší je číst si novinky přímo od zdroje. Na prvních stránkách novin už Fukušimu vystřídaly obrázky zavražděného dítěte a stíhaček startujících proti Kaddáfímu a svět je nadále prostě jen normálně šílený. Mimochodem, Německo odstavilo reaktory a nyní mu prostě nezbývá než podlézat Kaddáfímu, aby se dostalo k jeho ropě. ČEZ se naproti tomu raduje, že bude Němcům prodávat elektřinu pěkně draho. No uvidíme... Takže v závěru této aktuálky vás už jen pozvu na přednášku o zemětřesení a doporučím vám blog moudrého muže k dalšímu zamyšlení. • 17.3.2011 . . . Necrova angína a jiné zlé věci, které nás v těchto dnech znepokojujíAutor: Chekotay | Komentuj novinku (25) | Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima 
Náš falloutí kamarád Necro má hnisavý zánět mandlí a my se mu smějeme, že to má z kouření. Stejně dobře může být za jeho stav zodpovědný prostý fakt, že žije v Ostravě, kde vzduchem létá popílek... respektive bych měl asi napsat, "kde smogem létá popílek" a prach. Je sice fakt, že dnes si již nemusím umývat ruce po koulovačce či válení se ve sněhu jako zamlada, ale situace v závětří Nové huti (Mittal Steel) rozhodně není nic, co by člověk chtěl snášet dlouhodobě. Proč o tom mluvím? Protože prach, popílek, smog (což je směs aerosolu a plynů) a odhad pravděpodobnosti jsou (pro nás středoevropany) klíčové body causy Fukušima. Ostravské svinstvo v luftu je způsobeno spalováním uhlí v místních koksovnách a železárnách a v relativně blízké elektrárně Dětmarovice. Kdyby nebylo třeba pálit uhlí, žilo by se mnoha lidem lépe. Pro srovnání: Jeden jediný blok (reaktor) jaderné elektrárny Temelín má stejný výkon jako všech pět bloků hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. (O této elektrárně jste mohli slyšet nedávno, když se kvůli prodloužení jejího chodu ozvala Mikronésie.) Kdyby se v Ostravě pro potřeby tavby oceli postavila jaderná elektrárna, místní by asi žili ve strachu z havárie. Na druhou stranu by žili v čistém prostředí a mohli by vychovávat zdravé děti. To je jeden z důvodů, proč se naši představitelé kdysi rozhodli postavit na území ČSSR jaderné elektrárny - v té době jistě ne hlavní důvod, ale rozhodně jeden znich. A tento důvod přetrvává dodnes. Odhad rizika, počítání pravděpodobností: Je lepší vystavit obyvatele pravděpodobnosti jaderné havárie, která je nižší než pravděpodobnost, že vás ve spánku zasáhne blesk, nebo je lepší vystavit je pravděpodobnosti zhoršeného zdraví, která ve výše zmiňovaných Bartovicích představuje šanci jedné ku dvěma? Toto je argument, který mne staví na stranu jaderné energetiky. Kdyby nebylo JETE a JED, bylo by zapotřebí postavit tři a půl Prunéřova chrlícího do vzduchu tuny popílku, způsobující kyselinové deště a také radioaktivní spad - uhlí totiž kromě síry obsahuje i další nečistoty, včetně malého množství radioaktivního draslíku, uranu a thoria. Ty samozřejmě neshoří a dostanou se do popílku.Popílek je také hlavní prvek "klasického" radioaktivního spadu, falloutu. Lehký prach se může šířit větrem na velké vzdálenosti, vystoupat vysoko do atmosféry, ulpět na oděvu a při vdechnutí či požití se usadí uvnitř těla a zákeřně září po celé roky. Když se v padesátých letech prováděly nadzemní jaderné pokusy, byli všichni nadšení tím, jak to krásně bouchá a nikdo se nijak zvlášť nepozastavoval nad faktem, že dvacet kilometrů vysoký sloup silně zářícího popela a prachu může představovat problém. Při jaderných zkouškách se do atmosféry dostaly jak látky, které se po ozáření výbuchem samy staly zářiči, tak i různé zbytky a meziprodukty samotného výbuchu, například plutonium, které má poločas rozpadu 24 000 let. To neznamené, že za tu dobu zmizí, jen že za tu dobu zmizí polovina množství. Odhaduje se, že výbuchy před zákazem atmosférických zkoušek zvýšily přirozené radiační pozadí Země na dvojnásobek. Také při explozi v Černobylu došlo na popílek. Tamní reaktor totiž používal jako moderátor reakce grafit a výbuch vymrštil lehký, jemný, silně radioaktivní popílek dost vysoko na to, aby se stal nosičem plíživé smrti do daleka. Jak nesnadné je omést takový popílek si můžete vyzkoušet - naškrábejte najemno nejměkčí tužku, sáhněte si do toho a pak se jdětě umývat. Pokus opakujte v hořícím bytě a ve skafandru. Žádná sranda. Proto je v současnosti tak velmi důležité zabránit tavení palivových článků a hlavně požáru překladiště jaderného odpadu ve Fukušímě. Samotný radioaktivní inventář reaktoru sestává z horké vodní páry a něco radioaktivních prvků, povětšinou v podobě plynů. Tyto "lehké" prvky sice silně září, ale mají krátký poločas rozpadu (většinou v řádech dnů) a snadno se rozptylují. Vítr je rozfouká nad oceánem, takže nebudou nebezpečné. Navíc vzhledem k nízkým teplotám hádám, že většina tohoto spadu se záhy vyprší. Řízené úniky tlakované páry z reaktorů jsou navíc relativně slabé. Pokud by se nepodařilo uchladit reaktory, palivo by se roztavilo a proniklo i mimo oba ochranné obaly, pak bychom měli co dělat s pevnými částicemi a to by byla horší polízanice. Nejhorší jsou (trochu paradoxně) požáry odkládacích bazénů, neboť ty mohou chrlit dým a popílek různých štěpných meziproduktů a "těžších" prvků. Vše tedy nyní závisí na požární technice. Více info zde a zde. Je ironické, že největší nebezpečí vlastně ani nesouvisí se složitou nukelární fyzikou, ale prostým instalatérstvím. Ta troška materiálu, která prozatím unikla, nejspíš vzhledem k síle a směru větru a malým množstvím exhalací nevytvoří žádný mrak, ba ani obláček. Kdyby začaly naplno hořet bazény překladišť, roztavily se palivové tyče v reaktorech a pukly by reaktory i kontejmenty, pak by se mrak spadu vyvtořil. Od nás na druhém konci světa, přes dva oceány a Islandskou tlakovou výši, popřípadě přes celou Eurasii a Sibiřskou tlakovou výši. Samozřejmě, že jednoho dne se každý z nás nadýchá nějakého toho atomu cesia 137 z Fukušimy, je to stejná jistota, jako že jednoho dne vdechnete atom svého dědečka, kterého jste nechali rozptýlit na loučce za krematoriem. Je ovšem nemožné, abyste si toho nějak všimli. Tato úvaha ovšem nebrání přehnaným reakcím, vzbuzujícím spíše veselí. Lidi si totiž vzpomněli na jakési jodové tablety a nyní začali skupovat ve velkém vše, co jodové tablety jen vzdáleně připomíná. Jenže poločas rozpadu jódu 135I je 7 hodin a poločas rozpadu 136I je 8 dnů. Takže od předevčerejška za osm dní bude ve vzduchu polovina jódu. Za šestnáct dní to bude čtvrtina. Za měsíc to bude šestnáctina množství. Jestli k nám vzdušné proudy přivanou nějaké měřitelné množství spadu z Japonska, bude to za pár měsíců a půjde nejspíš už jenom o to cesium. Nicméně pokud se chystáte na cestu do oblasti (info, info a info), vězte, že některé lékárny prodávají jodid draselný 65 VULM (Výzkumný ústav liečiv Modra). Zdaleka ovšem ne všechny, protože na tomhle přípravku za pár korun se nezbohatne a jen to zabírá místo na skladu. Já jsem jodové tabletky coby ceny do soutěže kupoval v Brně v lékárně Aeskulap. Krabička obsahuje dvě dávky pro dospělého jedince a stojí méně než jedno pivo, takže si ji může dovolit každý fallouter. Když už budete v tom nakupování, přibalte taky desinfekci a flastry, protože ty jsou mnohem častěji používané a jak jsem již několikrát ke své nelibosti zjistil, ne každá domácnost, do které jsem se, krvácev, dostavil, má doma alespoň nějakou lékárničku. Jodid draselný není v zásadě nebezpečný, ale pořád jde o to, dostat do těla koňskou dávku jinak minoritního prvku, což s organismem prostě zamává, takže počkejte na případnou vyhlášku Úřadu pro jadernou bezpečnost a nehltejte to jako lentilky. Obecně pro ochranu před následky radioaktivního spadu doporučuji pro našince saturovat štítnou žlázu přírodním jódem a ochránit jaderné membrány účinnými antioxidanty příbuznými kyselině askorbové. Čímž chci říct, že si máte dát mořskou rybu a zeleninový salát, koneckonců máme velikonoční půst. Mimochodem, Český úřad pro jadernou bezpečnost prožívá své hvězdné chvíle a jeho ředitelka, inženýrka Dana Drábová opravdu září. Jejich informace jsou stručné, věcné a odpovědi paní Drábové ke všemu i lehce ironicky vtipné. Po zkušenostech s informacemi o zemětřesení jsem přestal považovat jiné české zdroje za hodnověrné. Pokud si chcete přečíst něco více obecně o jaderných reaktorech, nukleárních reakcích a podobně, směřujte sem, pro konkrétní hodnoty v okolí Fukušimy pokračujte sem. Pokud si chcete utvořit vlastní názor na míru havárie, prostudujte si mezinárodní stupnici. Kromě Černobylu se udály i jiné havárie, například Three Miles Island. Aby člověk pochopil, co se ve Fukušimě stalo, musí mít určitý přehled v geologii, seismologii, oceánologii, meteorologii, newtonovské i kvantové fyzice a musí aspoň jednou za život navštívit plavecký bazén. Ale taková je podstata demokracie - stát musí řídit vzdělaní, poučení občané. Ne hysteričtí ekofašos nebo francouzi. • 16.3.2011 . . . FukušimaAutor: Chekotay | Komentuj novinku (48) | Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima  Havárie jaderných zařízení Fukušima 1 a 2 (Pro zastánce civilizovaných přepisů Fukushima Daiichi a Fukushima Daini) se zatím vyšplhala na 4. stupeň a pokud náhodou nechce japonský ministr obrany světu říct něco o dlouholetém tajném shrabování plutonia pro vojenské účely, tak nemá moc šancí vyšplhat se výše. Co se týče Vaultu šílené brahmíny, tak čtyřková havárie na druhém konci světa zcela bledne před Necrovým hnisavým zánětem mandlí. Na druhou stranu v novinách se ta nepříjemnost pořád přetřásá a francouzští ministři plácají silná slova a tak mi to nedalo, abych také něco nesepsal. Jde hlavně o obvinění neskutečně hloupých novinářů z idiocie tváří v tvář nepříteli. Zemětřesení Původcem nynějších obtíží je seismická událost o magnitudu 9 blízko pobřeží ostrova Honšů, nehluboko pod povrchem - přibližně 10 kilometrů. Energie seismického momentu o magnitudu 9 odpovídá ekvivalentu 32 gigatun TNT. Český čtenář se dozví něco o devítce Richterovy škály. Asi to souvisí se stářím místních novinářů, neboť Richterova stupnice byla zrušena v 80. letech a již se nepoužívá. I kdyby se však používala, její praktické uplatnění končí někde mezi 6. a 8. stupněm a výš už prostě nesahá. Je to dáno tím, že když ji v roce 1935 Richter vymýšlel, potřeboval svým přístrojem měřit drobná zemětřesení v Kalifornii, maximálně do síly 4. Jak stupnice, tak její seismograf prostě nebyly stavěny pro velké otřesy. Tak trochu čekám, že brzy v českých novinách namísto metrů naleznu vídeňský loket a údaje o vaření piva v pintách a galonech. Nicméně tak jako Richterova stupnice, i nová škála je logaritmická. Takže pokud se Japonci připravovali nejvýše na osmičkové zemětřesení, a přislo devítkové, jedná se o třicetkrát vyšší energie. To není malý rozdíl. Silná zemětřesení v oblasti pokračují. Více se o nich dozvíte zde. Tsunami Přílivová vlna zaplavila příbřežní parcely zhruba dvě hodiny po otřesu a nadělala další paseku. Postavit jadernou elektrárnu v dosahu tsunami není jistě nic moc dobrého, nicméně je nutno si uvědomit, že tepelné elektrárny potebují velká množství vody k chlazení páry a parní turbíny. Dukovanská elektrárna si také tahá značné množství vody z Dyje. Navíc díky blízkosti moře Fukušimská elektrárna nepotřebuje chladící věže. Reaktory Instalované reaktory jsou varného typu, s tlakovou nádobou a kontejmentem, s jediným okruhem. Moderátorem i chladivem je voda. To je významný bezpečnostní prvek, který brání nekontrolovatelné jaderné reakci. I kdyby praskla tlaková nádoba a selhalo veškeré řízení, reakce by se samovolně zastavila. Reaktor BWR nemůže vybuchnout jadernou expozí. Není to fyzikálně možné, pokud pomineme cílený útok bandy sebevrahů s grafitem v náručí. Nejstarší reaktory byly třicet let staré a v následujících dvou týdnech měly být definitivně vypnuty. Polovina reaktorů byla mimo provoz z důvodů pravidelného odstavení za účelem technické kontroly. Více o reaktorech nejen japonských se dozvíte zde. Nouzová opatření Jakmile výstražný systém zaznamenal silné zěmětřesení, automaticky se zastavily rychlovlaky a odpojily všechny jaderné reaktory. V tento okamžik je atomová elektrárna nejohroženější, neboť ji, paradoxně, chybí elektřina. Vypnutý reaktor (stejně jako vyhořelé palivo v meziskladu) totiž generuje zbytkové teplo, a je třeba jej stále chladit proudem protékající vody. To v Japonsku zajišťují Dieselovy agregáty. Jenže dvě hodiny po odstavení se přiřítila deset metrů vysoká stěna vody a diesely spláchla. To byl vážný problém. V reaktorových nádobách začala růst teplota a tlak. Než by obsluha riskovala protržení ochranné obálky, raději upustila trochu páry. Ta ovšem byla kontaminovaná radioaktivním inventářem reaktoru. Závada na jaderném zařízení, při kterém dojde k úniku radioaktivní látky, se nazývá havárie. Drobný únik bez vlivu na okolí je na Mezinárodní stupnici jaderných nehod klasifikován 4. stupněm. Probémy s vodou však přetrvávají. Pro chlazení tlakové nádoby i kontejmentu se používá mořské vody. Hrozí, že se roztaví palivové články. Jaderný inventář reaktoru BWR obsahuje spíše lehké prvky s krátkou dobou polorozpadu (poločas rozpadu je docela nepřesný termín :-) ), jako je dusík nebo jód, těžké prvky uranového paliva jsou bezpečně zatavené v ocelových peletách. Pokud by se roztavily, byla by sanace reaktoru mnohem obtížnější. Dále také hrozí, že se protaví tlaková nádoba reaktoru. Pak by radioaktivní inventář pronikl do ochranné obálky kontejmentu, se kterou nejde manipulovat (zatímco vlastní reaktor je prakticky velký papíňák, který se dá vyjmout a odvézt). Navíc by to značilo, že padla jedna ze dvou ochranných bariér. Více o boji se dozvíte zde. Exploze Spolu s párou, zdá se, unikl i nějaký vodík a explodoval. Tři budovy byly vážně poškozeny. Kontejmenty však nejspíš nijak poškozeny nebyly. Pozější exploze zapálila také mezisklad vyhořelého paliva, což mohlo vrhnout do ovzduší malé množství radioaktivního popílku. Více se dozvíte zde. Opatření Reakce úřadů vycházejí ze zásady přehnané opatrnosti. Evakuace v zásadě není nutná, ale je lepší evakuovat a mít klid na práci, než mít pořád za zadkem vystrašené civily. Jezení jodových tabletek přinejmenším neuškodí. Je nepochybné, že v okolí elektrárny i dále v prefektuře probíhá neustálý dozimetrický a radiometrický průzkum, avšak do českých novin pronikají jen povrchní údaje. Zdá se, že maximum ekvivalentního dávkového příkonu bylo 400 mSv/h, ovšem nezjistil jsem, jak dlouho tato situace trvala - zda tam napadal popílek natrvalo, nebo se objevil obláček, do nej strčili sondu, naměřili, zveřejnili, obláček se rozplynul. Pro srovnání, pokud žijete na žule, tak ročně dostanete 1 mSv od radonu. Přibližně tolik dává i rentgen plic. S klasickým radiometrem IT-65 by tak nizoučké hodnoty ani nepohnuly. Je jasné, že Japonci mají z radioaktivity strach, ale aby to aspoň trochu připomínalo Fallout, musely by být hodnoty stokrát větší. Na rovinu: Raději bydlet ve Fukušimě, než v Ostravě - Bartovicích. Je to zdravější. Více informací o stavu reaktorů najdete zde. A co u nás? V České kotlině nemáme tsunami ani velká zemětřesení a naše reaktory VVER mají dva okruhy, takže jsou ještě bezpečnější než BWR. Kromě přímého útoku si lze jen těžko představit situaci, kdy by došlo k narušení hermetiky ochranné obálky. Nicméně pokud chcete být připravení, tabletky jodidu draselného lze koupit v Brně v lékárně v Tescu u nádraží, stojí pětadvacet korun. Je samozřejmé, že Francouzi zase plaší a Rakušané bijí na poplach. Co je smutné, že se kolem nich začíná točit i zbytek Evropy. Pokud se opozdí výstavba dalších JE, bude to mít závažné důsledky na naše hospodářství a strategickou stabilitu. Přitom objektivní důvod k pochybnostem o nastoleném směru není - japonské reaktory, ač třicet let staré a před vyřazením, zvládly velmi dobře katastrofu, jakou si v Evropě neumíme představit. Jak jsem psal v úvodu, v zásadě k ničemu hroznému nedošlo, když Nová huť provádí odpich, je to větší zdravotní riziko a celá "jaderná katastrofa" se odehrává jen na stránkách novin. Ne že by nedošlo k nebezpečné havárii - to ano. Ale je velmi dobře pod kontrolou a zdaleka nemá (a ani nemůže mít) takové důsledky, jak se snaží (proč?) namluvit noviny. Já, jakožto ekolog profesním zaměřením i duší, podporuji ekologická řešení našich energetických požadavků - v první řadě šetření energií, ve druhé řadě rozvinutá jaderná energetika. Nicméně pokud se chcete dočíst něco o jaderném holocaustu ničícím celé Honšů a vraždícím veleryby a japonské děti, stránky Grínpissu jsou tímto směrem. STARŠÍ VZHLEDY VAULTU Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu Vzhled Vaultu k 4.10.2003 Vzhled Vaultu k 30.4.2002 Vzhled Vaultu k 31.1.2002 Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001 Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9) Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001 Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen |
