Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

...asi jsi četl Ještěrovo Memento mori a možná tě taky dožraly ty gramatické, slohové a logické chyby, kterými se tato povídka pyšní. Já jsem se rozhodl ji zparodovat, parodii vytisknout na výkresy, ty namazat vazelinou, posypat železnými pilinami a narvat je Ještěrovi do zadku. Jenomže nemám dost železných pilin. Takže nic.
Ještě mi zbývá tuto parodii uveřejnit na VŠB. Vím, že můj předchozí počin (Byla vlhká a byla letní noc) se docela líbil, tak snad dojde zveřejnění i tato sranda...

K povídce Byla vlhká a byla letní noc se ani vyjadřovat nebudu; nečetl jsem ji ani její předlohu. Možná je dobrá, možná ne.
Pokud se mám ale vyjádřit k povídce nové- Máme to, more!- jež má být parodií na již zmíněnou Ještěrovu, chválou příliš plýtvat nebudu. Povídka možná může pobavit ty, jež Memento Mori nečetli nebo si ho nevybavují, rozhodně mi ale nepřijde na místě ji označovat jako parodie, protože to je vlastně jen znetvoření. Rád bych se rozepsal o příběhu, ale vzhledem k Mementu Mori je to zbytečné, protože bych se opakoval.
A jak že povídka asi vypadá? Otevřete si ji a vedle ní poté Memento Mori; rozdíl? Téměř žádný: Konstrukce vět, rozhovory a snad i odstavec- to vše je jedno a to samé až na to, že si autor věty přeformuloval svými rádoby legračními slovy.(Pokud tedy věty nenechal téměř kompletně zachovalé)
Od Shitu povídku zachránil jen fakt, že když jsem ji četl, tak jsem se opravdu občas uchechtl...to bych ale poté nesměl přijít domů a srovnat ji s Mementem Mori...

Po povídkovém půstu nám do redakce (hurá!) přišla belevenova tvorba- povídka, nesoucí název Prázdno (P V). Leč nastaly nějaké problémy s ímejly a došlo i na časový press, dostal jsem se konečně k práci od Belevena po té době já. (Výstraha pro ostatní: pokud jste nám náhodou něco posílali, nebo se chystáte, a ono NIC, opakujte své snažení a posílejte raději na redakce@madbrahmin.cz a ne jednotlivým RM VM!) No, nyní ale již k povídce;
Leč si Beleven zprvu nemyslel- a to nám i napsal, že je jeho povídka zrovna pos- apokalyptická a moc si nevěřil, bylo nakonec dobře, že ji poslal. Zhruba 11-ti stránkové vyprávění sice nelíčí tak typický život v pustině či přímo děj motající se kolem Falloutu, přesto povídka dokáže zaujmout a to i díky apokalyptickému prostředí, jež bych okrajově mohl přirovnat třeba k atmosféře (myšleno té postapo) filmu Matrix...
O co jde...Ústřední postava žije- vlastně přežívá- jako naprostá většina lidstva zcela v kybernetickém světě; veškeré činnosti jsou vykonávány plně automatickým stroji, vetšinou roboty, kteří se vlastně o lidi starají. Ti samostatně žijí ve svých podzemních bytech, odkud vykonávají svoji práci, své koníčky a jiné životní aktivity; když se něco pokazí, robot to dá do kupy.
Konec lidstva však není způsoben právě technologiemi- či snad jejich nadvládou-, jež jsou všude kolem a dokáží si i bez pomoci člověka poradit; je zapříčiněn samotným vývojem, kdy lidstvo přenechá veškerou činnost na strojích a vlastně zapomíná na vlastní smysl života...
K obratu však dochází, když si jeden človíček uvědomí, co že se vlastně děje. Neznámou cestou se vydává opět na mlhou zahalený povrch, jež pamatuje ještě z dob, kdy po něm kráčely davy lidí. Co má však očekávat v tomto vylidněném světě...? A co teprve, když objeví část města, kde ani stroje nefungují a vše jakoby se začalo vyvíjet opět správným směrem...
Těch několik minut, které jsou většinou k přečtení potřeba, vřele doporučuji obětovat. Nehodnotím povídku sice stupněm nejvyšším (TIP!)- něco malinko tomu chybí, celkově vzato se však jedná o práci poctivě a dobře odvedenou. Chyb najdete opravdu jen poskrovnu, ani výjimečně zapomenuté písmenko však nemůže povídku jakkoliv poškodit. Toto je příklad, jaké úrovně by měli práce na Brahmíně dosahovat.

Po delší době tu máme nový díl povídky na pokračování Enklávani po Enklávě. Ostatně taky po delší době vůbec nějakou povídku. Jen pro připomenutí… V posledním díle se partička tří bývalých Enklávanů - panovačný velitel bez rukou, zbabělý vlezdořiť Peterson a chodící mašina na zabíjení Cohan – přidala k nájezdníků. To je přivedlo k „účasti“ na zničení jedné osady, za což je nakonec zajali rangeři. Nyní jsou na jejich základně hluboko v pustině a čeká je něco, co ještě v životě nezažili - spravedlivý proces. Nový díl povídky s podtitulem „Prodejní“ čtěte zde.