Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Znáte to, vrátíte se z randění v Toxických jeskyních a shledáte, že vám narostl další prst. Zajímá vás, proč se tak stalo? Pokusím se na to odpovědět. Falloutovské mutace lze rozdělit na čtyři skupiny:
a) slabé mutace vzniklé v důsledku radiace (Hakunin)
Zabývat se budu pouze typy a) a c). O typu b) nemám dost informací, o tom vám může povykládat Harrold a o typu d) nemá moc cenu se zmiňovat-postižený subjekt rychle umírá. Použiju standartní terminologii Falloutu 1 a 2, běžně používané výrazy a hardcore vědátorskou terminologii. (Kdo sleduje James Bonda, má výhodu) typ a) Slabé mutace jako důsledek radiace Mutagenní účinky radiace se projeví pouze při nižších dávkách-při silnějších by totiž subjekt zemřel na nemoc z ozáření. Dlouhodobé dávky stálého záření by mohly způsobit mutace-bylo by jich však málo. Ve světě Falloutu, kde je radiací postižený každý, však množství mutací dosahuje extrémních rozměrů. Účinnost radiace úzce souvisí s tzv. citlivým objemem jádra. Buňky rostlin rostoucích v radioaktivních oblastech mají tendenci rozptýlit karyon v cytoplasmě a omezit tak radiační poškození. Člověk však takovouto ochranu nemá, jeho buňky jsou pěkně přehledné. Jak vlastně radiace působí? Jak jistě víte, radiaci tvoří čtyři složky-záření alfa, beta, gama a neutrony. Částice alfa a beta jdou zadržet šatstvem (speciální úprava=alobal pod košilí), gama tělem projde a neutrony prosviští téměř čimkoli. Při dopadu částic alfa na překážku se dotyčná překážka zahřívá. Obdobně tomu je s proudem částic beta. Při vysokých emisích záření dochází k takovému zahřátí, že jsou zničeny epidermální buňky. Pokud záření přetrvává, dochází ke spálení některých druhů buněk-ohroženy jsou orgány smyslové a reprodukční. Při vystavení vysokým dávkám této radiace člověk umírá (škorpióni, krysy a Ratmann toho snesnou mnohem více). Tito činitelé patří do kategorie d). Nás bude zajímat hlavně záření gama a neutronové. Tyto částice totiž pronikají plasmatickou membránou i nukleonovým obalem a při průchodu buňkou za sebou zanechávají spoušť v podobě chybějících dusíkatých bází (to jsou ty písmenka AGCT) v DNA tvořící chromozomy. To může mít fatální následky-chromozomy se doplní náhodně (o tom podrobněji trochu dále), nebo se taky nemusí doplnit vůbec. Při příští mitóze se vadné geny replikují dále. Je-li takto postiženo celé tělo, dochází k poškození celého genomu daného jedince. Při regeneraci opotřebovaných buněk jsou pak staré nahrazeny novými avšak vadnými. Výsledkem je třeba šestý prst nebo kůže bez pigmentu. Současně s tím dochází k nárůstu případů rakoviny, ale o tom zatím není mnoho známo. Další problém se může vyskytnout při reprodukci - je-li jí ovšem daný jedinec schopný. Reprodukční orgány totiž umírají první (bacha na to, chlapi! Nedávejte si jaderné baterky do kapes!!). Ale dejme tomu, že došlo k rozmnožovacím pochodům, jejichž výsledkem je nový jedinec. A to 1) obdařený genetickou vadou matky, 2) obdařený genetickou vadou otce, 3) obdařený genetickou vadou obou rodičů (sorry, JaWe, ale musel jsem to říct...) a nebo za 4) bez genetických poškození. Nejčastější bude verze 1, potom 2, pak 3 a nakonec 4. Varianta 4) je zajímavá, rozeberme si ji blíže. Každý organismus je diploidní, má tedy od každého genu dvě kopie-jednu od matky a jednu od otce. Ve více než 99% procentech případů jsou obě skupiny stejně funkční. Je-li tedy jeden gen zničen mutací, může být nahrazen příslušným genem pocházejícím od druhého rodiče. To je velmi zajímavé, stejně jako schopnost self-assembling DNA. Deoxiribonukleová kyselina (na falloutovských holodiscích uváděná v počeštěné verzi DNK) se totiž může přestavět tak aby byla co nejstabilnější. Tato přestavba je vyvolána přítomností specifických chemikálií (no hlavně těch dusíkatejch bází, bo kde nic není, tam ani petruschka nebere). Dětinští vědci se baví tím, že na dva řetězce kapou různý elixíry a ony dva řetězce se spájejí a rozpadají a všichni v laborce tomu tleskají a nazývají to motor. Pro nás je důležité, že je-li řetězec DNA poškozen, ať už radiací nebo třeba virem, dokáže se do určité míry sám zregenerovat tak, že chybějící části náhodně nahradí komplementárními bázemi proplouvajícími kolem. Tento proces trvá tak dlouho, dokud není řetězec stabilní a gen funkční, nebo dokud se to celé nepodělá tak, že už to nikdo za boha neopraví. U skotu domácího zřejmě autoopravný proces neustálil genom na původní konfiguraci, nýbrž vytvořil genom nový-výsledkem jsou dvě hlavy, mohutnější tělo a schopnost žrát písek (ve Falloutu není dost trávy ani pro králíka, natož pro brahmínu-ale možná se živí podobně jako Šaj-hulůd z Duny). Nadměrný vzrůst, který můžeme pozorovat na škorpiónech, krysách, potkanech a daních je při genetických hrátkách běžný. Nikdo jej nedokáže vysvětlit, ale všeobecně se počítá s tím, že klon bude tlustější než originál. Ale zpět k schopnostem SA (ale tak nehajlujte mi tady...). Mladý organismus, jehož genom je narušen v míře menší něž malé, má naději, že se jeho DNA opraví tak, aby byl schopen reprodukce. Když vezmeme v potaz všechny náhodné zásahy do chromozomu, které se udají při transkriptáze, mitóze, self-assemblingu, reprodukci a křížení, máme důvod se domnívat, že po několika generacích všechny nebo většina mutací zmizí nebo se genom ustálí na nové stabilní konfiguraci. V praxi se tohoto efektu už půl století využívá při šlechtění rostlin i zvířat. Proto se 100 let po válce nachází (relativně) VELKÉ množství příslušníku (relativně) MÁLO druhů. Nekompatibilní mutanti, jejichž genom se nedokázal zregenerovat, vymřeli. Tato hypotéza má však jeden, respektive dva zásadní problémy: geckony a párače. (pozn. krtkopotkan vznikl zkřížením dvou potvor s poškozeným genomem, který zázrakem umožňoval reprodukci) typ c) Mutace způsobené biologickými činiteli Tuto část článku rozdělím na dvě části:
1)Různé biologické činitele.
Často se stává, že vir nakazí organismus a svou genetickou informaci zařadí do genomu hostitele. Ten nic nepozná (pokud při infekci neumře), avšak jednou (10-10 000 let) se může vir reaktivovat. (To jen, abyste věděli, co vás může potakat a hodně četli Příběhy od Veliké řeky :-)) Nedokážu si však představit vir, který by lidský genom dokázal nějak razantně poškodit. Z dlouhodobého hlediska je studium virů zajímavé (zejména adaptabilnost chřipky a prachová pásma v blízkosti Země ), ale pro svět Falloutu to význam nemá. Běžné, dnes existující viry nedokážou způsobit mutaci. FEV je výjimka potvrzující pravidlo. Forced Evolutionary Virus je zajímavý (mimo jiné) svou nesmírnou adaptabilitou a odolností vůči radiaci. Tělo běžného viru je tvořeno centrem, krčkem a bičíky. Některé viry (např. HIV) mají strukturu odlišnou, ale všechny mají centrum. To je krystalový kapsid z bílkovin, kolem kterého ještě bývá lipidový obal. Na něm bývají uchyceny molekuly sloužící k interakci s prostředím. V centru je uložena kyselina DNA či RNA. Když vir napadne hostitelskou buňku, přilepí svůj genom do genetické informace buňky. Ta pak při proteosyntéze produkuje další viry. FEV však dělá ještě něco navíc. Zdá se, že kompletně rozloží řetězec DNA, vyhodí všechny zbytečnosti a pak to všechno zase poskládá, ale do stabilnějšího ČTYŘproudého řetězce. Kapacita zápisu dědičné informace se tak mnohonásobně zvětší. Spolu s volným místem po odstranění všech nevýhodných genů to dává Matce Přírodě Richardu Greyovi spoustu volného prostoru k evolučním hrátkám. (Podobnost se záměry Bene Gesseritu je čistě náhodná a zavádějící.) Tvor vzniklý mutací FEV je mnohem adaptabilnější, silnější, chytřejší, zkrátka lepší. Ovšem ouha. Jakýsi marný týpek, který zjevně o FEV výzkumu v Kráteru nevěděl ani zbla, ale měl rozhodovací pravomoce, šoupl do programu další úsek DNA, který vzal bůhví odkud. FEV tím získal mnohé další funkce, ovšem za cenu snížení intelektu u mutantů. FEV byl původně vyvíjen pro potlačení Novodobého moru, ale díky své nesmírné adaptabilitě byl později využit vládou USA k eliminaci mutantů. Z toho lze soudit, že virus dokáže rozpoznat specifickou genetickou informaci a chovat se podle ní. Svědčí to o určité (umělé) inteligenci. FEV je prostě zázrak hypermoderních biotechnologií! Chcete vědět víc?
Holodisk Vreeiny poznatky o mutantech
|
