Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
1. Vault city je nádherné místo,všeho je tu dostatek,s trochou štěstí se dá získat občanství.Já jsem kdysi dávno občanem byl,měl jsem však smůlu.Práce policisty je ošemetná záležitost,poznal jsem to i já.Při hlídce v ulicích na mě zaůtočil zloděj,kterej zrovna krad v jednom z domů.Tyč kterou držel,by jsem nechtěl mít v obličeji,proto jsem tasil svoji 10 mm pistoli.K mojí smůle jsem se trefil...Dostal jsem padáka a lidi mnou pohrdali,takže mi nezbývalo než odtamtad vypadnout.Jako ,,měšták ,,jsem neznal nic z okolního světa,ale chtěl jsem vypadnout.Tenkrát se dalo slyšet od poutníka v baru o jiných městech a vesnicích na východě.Za pár dolarů mi dal mapu,no,vlastně spíš nákres.Pobalil jsem věci,vzal si pistoli a spoustu nábojů,nějaký jídlo a pití a vyrazil jsem do tý prdele,který říkaj svět... Cesta byla od začátku na hovno,všude jen samý vesnice,žádný města.V pytli co jsem měl na zádech jsem měl naloženo spoustu zátek od nuka-coly,podle poutníka platidlo jihu.Rezavej kov,tedy brnění,co jsem měl na sobě,mi moc optimismu nedodávalo.Na mapě jsem objevil malou vesnici se jménem stinné písky.Nevim kdo takový jméno moh vymyslet,ale podle mýho ůsudku to musel bejt pěknej buzerant.Zamířil jsem tam. Nedorazil sem moc daleko.Šest manticů mě obebstoupilo a začalo do mě klovat.Než jsem stačil vytáhnout pistoli,byly na mojí hlavě a já upad do bezvědomí.Poslední co jsem vnímal,byla střelba ze stejných zbraní,jakou mám já... Probuzení bylo dost bolestivý,hlavu sem měl obvázanou a navíc se na mě někdo poblil.,,Sorry.,,okomentovalo to to prase.Moje 10 mm ležela se mnou na zemi.Kdyby tam nepřišla ošetřovatelka,toho debila bych vážně zastřelil.Pomohla mi vstát,abych se přivítal se svejma zachráncema.,,Lan.,,pozdravil mě s napřeženou rukou vysokej dredař.Podal jsem mu jí a podíval se ke stolu,kde seděli dva muži.Jeden z nich měl podivný oblek,na kterým bylo číslo.Číslo 13... 2. ,,Ty musíš bejt z vaultu!Jsem Chris a jak ty?,,Vzrušením jsem skoro ani nedejchal,vždyt jsem nikdy nikoho z jinýho vaultu neviděl!Neznámý se zved ze stolu a spolu s Lanem mi popsali,že mě zachránily jen proto,abych jim pomoh s nějakou prácičkou.Na mojí otázku co to jako má bejt,mi Lan ukázal cestu.V domu,kde se s námi sešli ještě dva lidi,mě obeznámily se situací.Seth,strážce vchodu do vesnice nám všem ukázal mapu jakýhosi ležení.Dole byl nápis ,,Khánové,,. Nájezdníci!Hodně jsem o nich slyšel,ale ještě jsem je neviděl.Lan mě ujistil,že se s nima zejtra budu moct důkladně seznámit.Tedy je vybít.Aradesh,vůdce vesnice nám vysvětlil,že prioritou je získat živou Tandi,jeho dceru.Jako odměnu nám nabídl kořist,kterou tím získáme.Ještě večer jsme vyrazily... Těsně před táborem jsme si rozdali ůkoly:Lan s Henrym,obyvatelem vaultu,šli zepředu,já mám jít zezadu a likvidovat ty co by chtěli uprchnout. Byla to řežba!Henry měl totiž samopal a nájezdníci padaly jeden po druhým.Já sem se prostřílel až k celám a tam jsem ustřelil zámky.Tandi s ostatníma vězněma vzali mrtvým nájezdníkům zbraně a pomohly mi,ale už toho stejně nebylo zapotřebí. Poslední nájezdník padl a jejich vůdce prosil o milost.Tandi procedila něco jako ,,já ti to říkala,, a jeho vlastní zbraní ho zastřelila. Tandi se svýma lidma popadli co unesli a odešli zpátky do vesnice.Lan a Henry odešli směrem na jih.Spálil jsem tábor spolu s mrtvolama nájezdník,protože se do toho nikomu nechtělo.Moje kořist byly dva desert eagly a winchestrovka.Rozhodl jsem se vyrazit na východ. Šel jsem už pátej den,ale nikde ani noha.Už dávno jsem přestal potkávat karavany.Ke všemu mě zastihla písečná bouře a nebylo se kam schovat.Téměř poslepu sem postupoval vpřed,aniž bych věděl kam jdu.Po chvíly jsem naštěstí narazil na překážku.Byla to jeskyně.Okamžitě jsem v ní usnul. Sice nevím jak dlouho jsem spal,ale nemohlo to být víc než hodinu.Z batohu jsem vylovil světlici a rozežhnul jí.Z pohledu do jeskyně jsem málem zkolaboval.Přímo vedle mě leželo pět lidí,všichni muži.Pod hlavou měli téměř všichni oštěpy a nože,na sobě kožený vesty.Chtěl jsem pomalu odejít,ale jeden z nich se vzbudil a zařval.Okamžitě byli všichni na nohou,oštěpama mi mávaly před očima. ,,Kdo seš?!Odpověz,nebo...,,zařval nejvyšší ze všech,zřejmě velitel. ,,Ale šéfe,to je přece voják z Flagstaffu!Berem ho sebou,bude poprava!Pivo poteče proudem,budem hrdinové!,, ,,Sakra máš pravdu Charlie!To sme tu už dlouho neměly!Svažte ho a tu pušku dejte mě!,, ,,Směr Vegas!,,zavísk zakrslík Charlie. ,,Hééj!Votevřte bránu vy lemry líný!,,řval velitel jak na lesy.Zřejmě to mělo ůspěch,protože se brána okamžitě otevřela.Měl jsem strach,abych se nenabod na kůly,co tam byli všelijak napíchaný,z tý brány mě to minulo jen o pár centimetrů! Byl jsem vhozenej doprostřed ulice.Vojáci mávaly mejma zbraněma a jakmile se dav trochu uklidnil,velitel se zase rozeřval: ,,Hledte!To co zrovna klečí před vámi je flagstaffský voják!Chtěl nás zastřelit,ale vaši vojáci ho přemohli a přivedli ho až k vám!Nyní bude poprava,kterou jistě všichni znáte-provinilec bude pomalu namáčen v kyselině!Zaplatí za svou drzost postavit se Vegasu!,, Lidi na mě házeli všechno co jim přišlo pod ruku.Já jsem přitom přemýšlel o tom tajemným Flagstaffu.Zřejmě ho museli hodně nenávidět,když tu pro ně měli připravený takový tresty.V tom se ozvala rána tak strašlivá,že mě to málem roztrhlo ušní bubínky. ,,Flagstaff!Flagstaff!!!,,křičící hlídka byla posraná strachy a přitom se chopila kulometu a spustila palbu.Jeden z vojáků mě zamknul v nedalekým domě a kryl se.Všechny jednotky ve městě se zmobilizovaly na obranu valu.To byla moje příležitost.Škvírou ve dveřích jsem uviděl vojáka.Měl mojí 10 mm s mým batohem se zásobama a jako poslední kapku moje brnění!Trubka opřená v rohu se ocitla v mojí ruce.Po chvíly jsem s ní odstranil závoru.Voják byl ke mě otočenej zády.Mozek se rozstřík po stěně.Sebral jsem mu ,,jeho věci,, a utíkal sem pryč.Najednou se přede mnou objevilo dítě.To spustilo takovej nelidskej skřek,že to přivolalo až strážnýho z barikád!Vrhnul na mě oštěp,ale já jsem jenom uhnul a dítě skončilo s propíchnoutou hlavou.Strážnej se nestačil divit,když sem ho s ůsměvem zastřelil.Sebral sem oštěp a nůž a utíkal sem z města. Jakmile sem byl dost daleko,přestal jsem utíkat.Obklopoval mě kan'on,kterej se táhl jakoby do nekonečna.Mapa tady končila.Ve vzteku sem jí zahodil,mohla tam být aspon napsáno,kde byl Vegas.Moh sem bejt mrtvej.Slíbil jsem si,že se nějak dostanu zpátky,ale moc jsem tomu nevěřil. ,,Otoč se!,,hlas mi hodně připomínal ženu,proto jsem v klidu udělal co po mě chtěla.Nevypadala jako nájezdník ani jako nikdo z Vegasu.To co mi řekla,mě zarazilo. ,,Pojd' se mnou.,,Po cestě mi vysvětlila spoustu věcí.Jmenovala se Marry a bydlela s rodinou nedaleko odtud.Znala východ z kan'onu,což mě moc potěšilo. ,,Tady to je.,,nadechla se,ale mlčela jenom chvíly,,Haloo!To jsem já!,,zařvala. Z hořejška se spustil provazový žebřík.Vylezla nahoru a já jí následoval. 
|
