Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Slava-THC - Apokalypsa: Vyvolený Postavy: Diff Benett - desátník, střelec bitevníku Thora Hugha Blain - poručík, Ragnarův syn, Lotarův nejbližší přítel Kyle Dalto - stokr, velitel vojenské posádky bitevníku Thora Hugha Jatmo Dran - seržant, navigátor bitevníku Sorda Malora Mito Farroll - seržant, navigátor bitevníku Thora Hugha Gaya - Lotarova matka Tyrel Healy - podporučík, velitel vojenské posádky bitevníku Sorda Malora Thor Hugh - kapitán, pilot bitevníku, člen hlídky Androma Itly - poručík, zkušební pilotka motaru, členka hlídky Tala Karto - poručík, zkušební pilot motaru, člen hlídky Lotar - poručík, syn Gayi, Terrův vyvolený potomek Jason Loyd - desátník, střelec bitevníku Thora Hugha Sord Malor - nadporučík, později grita, pilot bitevníku, člen hlídky, Lotarův dobrý přítel Torn Malor - seržant, bratr Sorda Malora, hlídač ubykací C10 Fir Mola - desátník, střelec bitevníku Sorda Malora Bianca Nettová - poručík, poradenská důstojnice štábu cvičných letů v Corelu, Lotarova přítelkyně Nolo´ar - jorgský obchodník z obchodní základny na planetě Lar v soustavě Delana Leslie Pierce - poručík, vrchní mechanik cvičných letů v Corelu sekce A1 Lif Rty - poručík, řidič vznášedla z Corelu Ragnar - přítel Lotarovy rodiny, poradce velitele Tuola, Lotarův učitel Lora Tiroli - desátnice, střelec bitevníku Thora Hugha Tuol - armádní velitel na Terra-Nově Zazak - tonor, Zlimův syn, vyšší důstojník terranovanské armády, člen hlídky Zer - Zodiacův syn, Lotarův zorodský spolubojovník, člen hlídky Zlim - zorodský kněz, Zodiacův poradce, Lotarův učitel Zodiac - vůdce jednoho ze zorodských společenství, později mluvčí a vůdce Zorodů na Terra-Nově Bylo krásné ráno na planetě Terra-Nova. Země byla ozářena hlavní hvězdou soustavy Austra. Gaya právě vyprávěla svému synovi Lotarovi o historii jeho lidu."Víš chlapče, začalo to přesně před deseti tisíci lety. Kdy jeden z tvých předků Terro studoval Lotonovu knihu proroctví, podle níž měla zanedlouho přijít apokalypsa. Tvůj předek byl mocný úředník, ale i přesto nikdo nechtěl věřit tomu, co říkal. Skutečnost, že by měla přijít jiná mimozemská rasa se každému zdála nemožná.Tvůj předek dobře věděl, co se musí stát, jelikož Nostradamovu proroctví věřil. A tak početné skupině svých věrných vnukl nápad, jak zachránit alespoň zlomky lidské civilizace. Shromáždil skupinu milionu lidí, mezi nimiž byli představitelé každé rasy, každého povolání, každého věku.Tato skupina měla na nějaké odlehlé planetě uchovat lidskou civilizaci. Asi po roce plavby Terra-Nované, jak se tito lidé na jeho počest nazývali, dostali od Terra zprávu, že Zemi napadli mimozemští nájezdníci,kteří silou svých technologií převyšovali síly celého obyvatelstva. Země byla za pár týdnů, kdy přestali fungovat poslední síly odporu zcela dobyta. Ale proto, že byli mimozemšťaně natolik chytří, stanovili Terra mluvčím lidské rasy, teď rasy otroků. Prvním úkolem otroků bylo zničit veškerou technologii lidí a zbudovat architektonicky dokonalá sídla svým novým pánům. Říkalo se, že mimozemšťané opustili svou planetu, protože už nebyla obyvatelná, našli však nebohou Zemi, kterou si podmanili. Na konci Terrovy zprávy bylo,"Doufejte, vždyť i Loton věřil, že jednou příjde Vyvolený, který navrátí lidstvu svobodu a povede jeho armády proti mimozemským obyvatelům jejich bývalého domova. Po dlouhém putování vesmírem, kdy již po deseti letech začaly téměř docházet zásoby našli Terra-Nované "Nový domov", planetu, která byla natolik podobná Zemi, že si její přírodní zákonitosti rychle osvojili. Vytvořili jsme si zde opravdu "Nový domov". Víš, chtěla bych vidět jak vypadá Země, nikdo z nás to neví. "I když bylo Lotarovi jen pár týdnů, zjevně matce pozorně naslouchal a možná ji i chápal. Po vyprávění tohoto dlouhého a smutného příběhu matka lotara nakojila a uložila do postýlky. Čas plynul. Když byly Lotarovi čtyři roky, byl mu určen učitel a průvodce. Stal se jím dobrý přítel Lotarovy matky, učený vědec, statečný bojovník a spravedlivý člověk Ragnar. Ragnar byl středně vysoký svalnytý asi pětatřicetiletý muž s tvrdšími rysy, hnědými krátkými vlasy, temně černýma očima a krátkým rovným nosem. Vyznačoval se moudrostí, spravedlivostí, láskou k bližním, mazaností a sebevědomým vystupováním. Pocházel z rodiny, která měla zajistit předávání zkušeností do té doby, než se narodí Vyvolený a tyto zkušenosti předat jemu. Jeho žena se jmenovala Leya, byla mladá a krásná, pocházela z klanu učitelů a Ragnarovi již zplodila jednoho syna, který se narodil o měsíc dříve než Lotar. Proroctví totiž říkalo, že Vyvolený nepovede Terranskou armádu sám. Ihned, když se to Ragnar dozvěděl, spěchal za Lotarem oznámit mu tuto radostnou zprávu. Lotar zrovna seděl v křesle a četl si. Na svůj věk byl neobvykle chytrý, někdy ještě děti starší, třeba i o dva roky neuměly to, co on. Ragnar přišel, sedl si vedle Lotara a začal mluvit: "Lotare, už jsi dost starý na to, abys pochopil to, co ti teď řeknu. Matka ti jistě vyprávěla o Lotonově proroctví a historii našeho lidu. V naší rodině se z generace na generaci již více než deset tisíc let přenáší nejen všechna moudrost lidstva, ale daleko víc. Proto jsem byl určen jako tvůj učitel a průvodce. "Lotar vyskočil, nečekal takovou novinu. "Mým učitelem a průvodcem, ale proč?" Ragnar s ůsměvem odpověděl, "protože já se mám stát učitelem Vyvoleného". Lotar s nejistotou odpověděl,"slyšel jsem o Vyvoleném, ale stále mi to nedochází." "Ty jsi ten Vyvolený Lotare." "Cože já", vykřikl Lotar. "Ano ty, dnes je den, kdy začneš s tréningem tvých psychických i fyzických dovedností." "Ale jak?", zeptal se Lotar. "Já tě s pomocí technologických i jiných poznatků povedu. Budu učit tebe i svého syna, který se ti doufám stane druhem, vší moudrosti a mentální síle, jež jsem zdědil po svých předcích." Další den už byl Lotar značně netrpělivý, protože měl začít jeho výcvik. Jenom čekal na Ragnara. Ragnar přišel chvíli po snídani a vedl s sebou chlapce, jehož dosud Lotar neznal. Když přišli až k němu, Ragnar promluvil, "toto je můj syn Blain. A tohle Blaine je Vyvolený, budete spolu studovat fyzickou i mentální sílu". I když byl Lotar ještě malý, nechtěl se nad chlapce stejného věku povyšovat jenom proto, že Terro byl jeho předkem a že on je Vyvolený, a proto řekl: "Já jsem Lotar a doufám, že budeme přáteli". "Já také", odpověděl Blain. "Nuže, můžeme započít výcvik chlapci", řekl Ragnar. Vstoupili do velké budovy, pak párkrát odbočili do postranní chodby a ocitli se v učebně, která vypadala jako by vypadla z japonského filmu. Stěny byli ověšeny svitky, dveře byli z plátna a ze dřeva a na zemi byly tři podložky. Ragnar si klekl na jednu z nich, pokynul chlapcům, ať si také kleknou a počal vykládat. "Dnes již terranská technologie dosáhla mnohem vyšší úrovně, než tenkrát při pádu Země. Nejprve se vás budu snažit naučit některé mentální schopnosti." Oběma chlapcům šla vedle mentální výuky také bojová umění, z věd pak historie, matematika, biologie, fyzika, chemie a mateřština, při které se také učili diplomacii. Navíc se chlapci v šesti letech začali uči dialekty, i když si nebyli jisti, jestli je někdy budou potřebovat.Lotara bavila toruština a lónština, Blaina zase miroština a fóbština. Rovněž oba vynikali v diplomacii. Jak oba chlapci rostli, oba se měnili a vyvíjeli. Když jim bylo deset výrazně se už od sebe lišili. Blain byl statnější a silnější a v zápasech vždy vyhrával, naproti tomu Lotar se na sílu tolik nespoléhal, jak stárl začal na sobě pozorovat mentální změny, jež prý měly Vyvolenému být přisuzovány. Nevyužil je však nikdy v praxi. Naproti umění ovládat byl již od narození telepat. Blain a Lotar se navzájem doplňovali, Lotar byl mazanější a vychytralehší, Blain zase nebojácný, ale rozvážný.. Konečně nadešel den zkoušky. Oběma chlapcům již bylo dvanáct a měli podstoupit zkoušku, Lotar jestli je opravdu Vyvolený a Blain jestli je hoden toho být jeho druhem. Oba se na sebe mohli bezmezně spolehnout, jeden za druhého by položili život. K večeru se všichni z komunity Abusha, jedné z frakcí Terra-Novanů, shromáždili v Údolí smrti. I když se obě matky o chlapce bály, věděly, že to je pro ně to nejlepší .Ragnar přistoupil k Lotarovi a Blainovi a řekl: "Tahle planeta není úplně tak opuštěná, žijí tu také Zorodové, humanoidní mravencům podobná velmi inteligentní stvoření s velkými kusadly a jedovatým ocasem. Nedovolí si zaútočit na větší počet ozbrojených mužů, ale na menší skupinu si dozajista troufnou. Vaším úkolem je přinést nám hlavu vůdce zdejší komunity. Nezapomeňte, že Zorodové jsou také zbožní a při modlitbě za žádnou cenu neopustí chrám, ať se děje , co se děje. Jen vůdce se modlí z výklenku nad lavicemi, na níž při modlitbě nikdo nevidí. Hodně štěstí, budete ho potřebovat." Lotar a Blain vyrazili a Lotar začal spřádat plán. I Blain věděl, že tady ani jeho síla nepomůže. Oba byli ozbrojeni ostrým kopím a dlouhými šavlemi, kdyby totiž dostali nejmodernější zbraně nebyla by to zkouška, ale procházka růžovou zahradou. Po chvíli uviděli velkou jeskyni, zřejmě vchod do jednoho z doupat. Lotar řekl,"když jsou to humanoidi, mohli by mít podobnou anatomii jako lidé. Nemusíme je zabíjet rána do správného místa postačí, jen zabijeme vůdce". Blaina silně zneklidňovl Lotarův úmysl, ale věřil, že uvažuje správně. Vstoupili do jeskyně, již z dálky bylo vidět stráž. Zorod opravdu vypada tak, jak je Ragnar popisoval. Lotara napadlo,že by ho mohl zabavit, zatímco ho Blain omráčí. Vyšel vpřed a Zorod si ho všiml, zvedl ocas a přibližoval se k němu. Když by l již skoro u něj, zasadil mu Blain do zatylku silnou ránu tupou stranou kopí. Zorod se k překvapení obou skácel beze skřeku k zemi. Chvíli čekali, a pak opatrně postupovali dál. Dostali se do části jeskyně, kde byla překvapivě krásně opracovaná skála tak, že připomínala venkovský kostel. Uvnitř se krčila spousta Zorodů. Lotar věděl, že když udělají chybu, budou ihned mrtví. Ragnar však říkal, že Zorodové jsou ke svým bohům natolik oddaní, že za žádnou cenu neopustí chrám při modlitbě. Když uslyšeli hlasité skřeky usoudili, že Zorodský kněz zahájil modlitbu. Zanedlouho bylo slyšet něco, co vzdáleně připomínalo zpěv. Vyšli tedy po do skály tesaných shodech a dostali se do výklenku, který byl uzavřen dveřmi. Dveře nebyly zamčené, hoši je opatrně otevřeli. Za nimi uviděli asi dvoumetrového Zoroda klečícího na podložce z kožovité trávy. Najednou Blain vyrazil s nožem v ruce a vrhl se na obrovitého Zoroda, ten ho však se skřeky srazil k zemi, Blain věděl, že teď je sním amen. Zavolal, "Lotare pomoz". Lotar se neunáhlil a zachoval klid. Když Blain čekal, že co chvíli bude mrtvý a Zorod napřahoval ocas s jedovatým bodcem, náhle Zorod přestal se skřeky, zvedl se od Blaina a postavil se naproti Lotarovi. Blain nevěřil svým očím, Lotar ho zachránil. "Co se to stalo?" Pak pochopil. Lotar se s ním telepaticky spojil. Zorod se ho v myšlenkách zeptal:"co tu chceš?" Lotar odpověděl, "přišel jsem tě zabít, musím složit zkoušku." "A proč jsi to neudělal?",zeptal se Zorod."Nechci bez příčiny zabít živého tvora", namítl Lotar. "Ale vždyť jsem mohl zabít tvého přítele." "To je pravda, ale když jsem četl v tvých myšlenkách věděl jsem, že bys to neudělal." "Máš pravdu, zabíjíme jen, když máme proč." Zorod pomohl Blainovi vstát. Blain ještě pořád nemohl uvěřit. Telepatický rozhovor Lotara a Zorodského vůdce pokračoval. Zorod přiznal, "ano přepadáme lidi, ale jen abychom zjistili, co jsou zač. Máte velice pokročilé technologie." "Ano, to je pravda, od dob pádu Země jsme pokročili." "Zorod na to, "když teď víš, že jsem v podstatě mírumilovný, mohli byste se mi představit?" Lotar řekl, "dobrá já jsem Lotar a tohle je můj přítel Blain a jak se jmenuješ ty?" "Já jsem Zodiac. Teď nechte mě prosím dokončit modlitbu." Lotar přistoupil k Blainovi, který byl stále ještě ohromen jeho činem a řekl,"už je to v pořádku Blaine. Ten Zorod není tak zlý, jak vypadá, jmenuje se Zodiac a poprosil mě jen ať ho nevyrušujeme, dokud neskončí modlitba. Asi se bude muset vyzpovídat, nebo tak něco, za to, že přerušil modlení." Blain se zeptal, "jak si to udělal Lotare?" A Lotar na to,"to je telepatie, matka říkala, že jsem telepat už od narození". Když konečně Zorod vstal a pokynul hochům, ať ho následují do výklenku, Blain už byl téměř klidný. Zorod s hochy z výklenku něco asi pět minut křičel. Ozvalo se hlasité zahučení. Zodiac s oběma hochy sešel do chrámu. Zorodové ustupovali a klekali před svým vůdcem, ale on je zarazil něco řekl, pak se obrátil na Lotara. Lotar se zeptal, co to říkal a Zodiac mu odpověděl, "řekl jsem jim, že my Zorodové jsme si rovni a že by se spíš měli klonit vám, teď půjdeme za knězem. Lotar řekl, "musíme se vrátit a říci, že jsme nesplnili zkoušku". "Já a kněz Zlim půjdeme s vámi a dokážeme, že jste zkoušku splnili, i když jste mě nezabili." "Budou s tím všichni souhlasit?", zeptal se Lotar. "Právě s tím souhlasili, řekl jsem jim také, že se vrátíme do dvou dnů, vyrazíme ihned." A tak zanedlouho se čtyři postavy vynořily za vesnicí. Lotar řekl oběma Zorodům ať se ničeho nebojí, že je ochrání. Lotar a Blain následováni Zorody došli k mostu. Jejich matky se jim vrhly kolem krku. Když se ze stínu vynořili Zorodové o pár kroků ustoupily. Stráže na Zorody namířili pulsní kanony, ale Lotar zařval, "nestřílejte přicházejí v míru." "Tomu lze jen těžko uvěřit", odpověděl Lotarovi Ragnar. S Blainem přistoupili k Ragnarovi a se sklopenými hlavami mu řekli, "zkoušku jsme nesplnili." "Ale splnili", řekl Ragnar. "A víc než to prokázali jste nejen sílu, ale i rozum, přesto nebylo moudré vodit sem ty Zorody". V tom Ragnar uslyšel hlas, ale vůbec té řeči nerozuměl". Zeptal se Lotara, "ten Zorod je telepat?" "Ano", odpověděl Lotar. "Ale rozumím mu zřejmě jen já. Jako překladače bychom mohli přeprogramovat dekodéry a naučit je s nimi zacházet". "To by mohlo vyjít", řekl Ragnar. Zorodové, Lotar, Blain i Ragnar dnešní noc přespali u ohně obklopeni zvědavci. Ráno se Ragnar vrhl na přeprogramování dekodéru. Když bylo vše hotovo Ragnar, Blain, Lotar a oba Zorodové si sedli ke stolu v Ragnarově pracovně. Všichni s dekodéry na uších a syntetizátory hlasu u úst seděli, ale nikdo se nezmohl k jedinému slovu. Lotar představil Ragnarovi oba Zorody. Ragnar se poté osmělil a také se Zorodům představil. Dekodéry opravdu fungovaly a tak začal dlouhá rozprava. Zorodský kněz začal, "vždycky jsme nežili tak jako teď. A tahle planeta také vždycky nebyla úrodná. Kdysi dávno před mnoha staletími jsme žili v míru a v pokoji. Někdy nás sice obtěžovali obří mravenci, ale i oni jsou součástí planety. Naše technologie byla nejrozvinutější v celé soustavě Zon-Ra. Obchodovali jsme s mnoha planetami, až jsme jednou přestali dostávat zprávy z některých našich kolonií na Rutanu, to byla naše první koloniální planeta. Přišlo to jako bouře, miliony cizinců napadly naši planetu a dobyli ji .I když jich bylo méně, měli daleko silnější technologie. Působily na naši planetu jako parazit. Postupně ji vysávaly a zotročily náš lid. Pár šťastlivcům se podařilo utéct a našli úkryty v podzemí, kde byli chráněni před Turamianskými pokusy. Jejich pokusy v genetice se nedařily, jejich genetičtí inženýři neměli tolik znalostí. Turamiani ty, kteří zůstali a pracovali používali jako pokusná zvířata. Pokoušeli se vytvořit oddaného a dokonalého vojáka, pokusy s geny se nevydařili. Obrovští mravenci nebyli vhodným genetickým materiálem, a tak když se jim to vymklo z rukou, vyhodili laboratoře do vzduchu. Všichni otroci i ti, kdo se schovávali, přišli do styku s nebezpečným toxinem, který obsahoval i DNA mraveců a zmutovali tak v to, čím jsme my dnes. Na povrchu planety se po infekci nedalo žít, a tak se všichni v podobě zmutovaných mravenců drželi v podzemí. Získali jsme však schopnost Mravů, jak těm obrovským mravencům říkáme, regenerovat planetu. A tak se nám ji podařilo přetvořit do původní podoby, ale stále se musíme vyrovnávat s tím, co jsme byli a co jsme. Většině to nevadí, protože už se jako Zorodi narodili. Pak se stala další věc, kterou jsme neočekávali. Na naší planetu Zo přišli nový obyvatelé. Mluvili jinou řečí než my a měli lepší technologie než byli ty naše před příchodem Turamianů." Ragnar se zájmem poslouchal až dokonce a pak přes dekodér odpověděl, "máme tedy podobnou minulost. Před deseti tisíci lety četl Lotarův předek proroctví Lotonovo o Apokalypse v podobě mimozemské rasy, jež zničí lidskou civilizaci. Zařídil proto, aby se milion lidí, kteří představovali každé povolání, každou národnost, každou barvu pleti na Zemi, jak se naše planeta jmenovala, dostal obrovským transportérem pryč. Měli dostatek zásob než by našli planetu přijatelnou pro život. Asi po roce putování dostali zprávu, že Apoklypsa přišla. Lidé byli zotročeni jejich technologie a civilizace zničena. Ten předek se jmenoval Terro. Ti mimozemšťané Terra ustanovili mluvčím otroků. Terro ale věděl, že lidstvo nebude věčně otročit. Proroctví říkalo, že za deset tisíc let se narodí Vyvolený, který bude žít tak dlouho, aby mohl vést Terranské armády proti zničení nepřítele. Tím Vyvoleným je Lotar." Oba Zorodi se na Lotara s údivem podívali. Zodiac promluvil na Lotara,"nuže Vyvolený, když jsou tedy Turamiani naším společným nepřítelem, mohli bychom se proti nim spojit." Lotar mu odpověděl, "nebude jednodué přesvědčit dva národy, které si navzájem nejsou zrovna nakloněni, aby se stali spolubojovníky. Navíc jsou-li jejich ejdnotlivé frakce roztroušeny po celé planetě. Chci říct mluvíte jen za sebe stejně jako já. Oba musíme respektovat názory frakcí." "Souhlasím, ale jestli máte možnost spojit se s všemi frakcemi jako my , mohli bychom uspořádat jednání představitelů všech společenství obou národů." řekl Zodiac."Tak nemožný nápad to není, můžeme to zkusit, ale jak se s nimi spojíte?" "Víš Lotare všichni Zorodští vůdci jsou telepati, a tak se i přes zničení všech komunikačních technologií naší bývalé rasy můžeme rychle shromáždit." Do řeči se vložil Ragnar,"Zodiacu jestli souhlasíte, mohlo by jednání představitelů probíhat na půdě našeho společenství." "Ano, to mohlo. Já bych mohl mluvit za Zorody a vy za lidi. I když se obávám strachu obou národů, kteří spolu žijí na jedné planetě a panuje mezi nimi nepřátelství.",řekl Zodiac. Ragnar řekl,"za pokus nic nedáme." Zodiac mu odpověděl,"ihned vyrazím do klanu a pokusím se spojit se všemi zástupci klanů". Asi měsíc po rozpravě se na půdě společenstva Abusha odehrálo jednání zástupců společenstev lidstva a klanů Zorodů. I přes to, že zde nepanovaly zrovna přátelské vztahy, vyprávěním Ragnara a Zlima byli všichni zástupci obměkčeni, a tak došlo ke spojení obou národů. Zástupci si poté začali vyměňovat názory. Ale všichni se shodli na tom, že Lotar by se měl stát vůdcem všech lidí na planetě a Zodiac zase vůdcem všech Zorodů a oba národy by se měli sjednotit v budoucím boji proti mocému nepříteli. Lidé byli přesvědčeni, že Zorodi dokážou být jak nebezpečnými nepřáteli, tak mocnými spojenci. Týden po skončení jednání už byli Terra-Novanské továrny zaplněny Zorody, kteří byli seznamováni s Terra-Novanskou technologií. Naopak Zorodi zase seznamovali Terra-Novany se svou vyspělou genetikou. Továrny začaly vyrábět bitevníky, stihačky, transportéry, brnění, štíty a zbraně pro vojáky obou národů a jejich útočná plavidla. Byli stavěny výcviková centra pro Zorody a laboratoře pro jejich vědce. Bylo až neuvěřitelné, jak se obě rasy dokázali seznámit s pro každou z nich novými technologiemi svých spojenců. Terra-Nované byli na vysoké technické úrovni, jejich experti měli také znalosti v kybernetice, které však zřejmě nebudou moci být využity ve velké míře ve Velké Válce. Zorodi měli naopak znalosti na vysoké úrovni v odvětví praktické genetiky, se kterou Terra-Novany nemohli úplně seznámit. I když proces, na který se nyní tyto dva národy chystaly, bude dozajista složitý, doufali, že se jim podaří vzájemně si předat zkušenosti, a tak docílit větší síly. Nedlouho poté, co se Zodiac a Lotar setkali naposled, protože probírali věci související se vzájemnou spoluprácí, s sebou Zodiac přivedl Zoroda, kterého Lotar, ani Blain neznali. Zodiac řekl, že je to jeho šestnáctiletý syn Zer, který bude oběma chlapcům druhem. Když k Lotarovi Zer poprvé promluvil přes dekodér, Lotar v jeho hlase cítil více přátelství, než by čekal od někoho, koh vůbec nezná. Zodiac všem třem chlapcům řekl, "s Ragnarem jsme se dohodli, že po týdnu se budete střídat a že první týden vás všechny bude učit a provázet on a po dobu dalšího vás bude učit Zlim". Lotar byl rád, že byl vybrán právě Zlim, s kterým si docela rozuměl a zárověň byl zvědav jaký asi zorodský chlapec bude. Ačkoli to Lotarovi nebylo jasné, tyto bytosti "Zorodi" ho svým zjevem neodpuzovali a proč taky, možná proto, že měli podobný osud. Chlapec k oběma druhům přistoupil a Lotar i Blain si ihned všimli jeho větší statnosti. Zer byl ale téměř stejně vysoký jako Blain a Lotar. Jako kterýkoli Zorod měl také on vlasy po ramena propletené bílými kroužkyy, které označovali stupeň jeho vzdělání,velké hnědé oči, ale měl znatelně větší kusadla, což u Zorodů jeho věku nebylo obvyklé. Celkově působil velice dospěle. Poté, co se chlapci navzájem změřili pohledy a byli představeni, podali si ruce na znamení přátelství. Poté, co tak učinili, vysvětlil Zlim Lotarovi a Blainovi proč má Zer tak velká kusadla. Bylo to prý proto, že Zer měl zvláštní mentální schopnosti, jež nemá každý Zorod. Zer už se prý od pěti let učí u Zlima mentální magii. Za chvíli se Zlim ozval znovu "Zer má schopnost, jíž vy Terrané říkáte telepatie". Lotar jen tak žertem poznamenal, "jak vidím tak každý koho v poslední době potkám, má stejné schopnosti jako já." Zlim mu na to trochu přísnějším tónem odpověděl," mysli si, co chcš Lotare, ale brzy poznáš, že tomu není úplně přesně, jak si myslíš." I když je až neuvěřitelné, že se Terrané po svém příchodu na planetu dokázali natolik vzchopit, dokázali zároveň uchovat, ba i dokonce zdokonalit pozemskou technologii a využít zdroje planety podobné Terře. Bylo brzy ráno když přišli do budovy, kde Lotar, Blain Zer spali, Ragnar,Zlim a Ragnar a řekli chlapcům, že společný výcvik bude zahájen dnes. První den výcviku se měli chlapci učit boji beze zbraně. Každému postupně Ragnar ukazoval základní bojové techniky. I když to pro Lotara a Blaina bylo oživování některých dovedností, co už znali brali výcvik vážně. Ragnar chlapcům vysvětlil, že nezáleží jen na osobní síle, ale také na schopnosti využít sílu protivníka. Po prvním dnu výcviku byli sice chlapci unaveni, ale před spaním ještě živě diskutovali. Po chvíli narazili na to, jestli by se dal zvrátit proces genetický proces, který u původních obyvatel planety, nyní Zorodů proběhl. Lotar na to řekl, " nejspíš by to vyžadovalo Turamianské technologie, díky kterým by se to možná podařilo." Zer na to odpověděl, "ale kdyby byl ten proces zvrácen, ztratili by jsme schoponost regenerace, a proto nevím, zda by to všichni z nás chtěli podstoupit. Náš domov je stále tady, naučili jsme se žít tady v míru s těmi mravenci a výhod, které nám planeta poskytuje dobře využíváme. Druhého dne ve stejný čas jako dne předešlého přišel už jen Ragnar. "Dnes vás budu učit využívat výhody brnění a zacházením s pulsní puškou", řekl Ragnar. Za hodinu uz byli chlapci připraveni v plné zbroji. Ragnar počal s vysvětlováním:"Toto je pulsní puška, na stejné bázi jako ona pracují i všechny zbraně lehkých stíhačů a zbraně obranných věží těžkých bitevníků. Stejnou energii také využívají jak osobní štíty, tak i štíty všech stíhačů a bitevníků. Stíhači jsou navíc vybaveni lehkými jatovými děly určenými na vyřazování elelktronických systémů." Když ukázal chlapcům pušku, nebylo to pro ně nic až tak neobvyklého, se zbraní tohoto druhu už se učili zacházet, ale pro Zera to byla novinka, která ho ohromovala. Zbraň se nabíjela pomocí zásobníků obsahujících koncentrovanou energii, jež vytvářela pulsní výboje. Další součástí zbroje byla helma z velmi lehkého, ale odolného materiálu podobného titanu. Uvnitř přilby byla zabudována složitá elektronika obsahující snímač pohybu, infraskop, filtr pro noční vidění a komunikátor s širokým dosahem. Po přilbě následovaly chrániče rukou a nohou rovněž zhotovené z odolného kovu nazývaného ultron. Součástí bojové zbroje také byl oblek, který umožňoval po určitou dobu pohyb v nedýchatelné atmosféře nebo na planetě bez atmosféry. Ale pouze pokud jsou plné kyslíkové nádrže uvnitř obleku. Nejvíce chlapce zaujalo ultronové tvrzené brnění se zabudovaným zásobníkem energie napájejícím osobní štít. "Štít působí v rádiu jednoho metru, avšak je použitelný pouze proti lehkým osobním zbraním jako jsou rapery. Jako obrana před bodnými a jinými podobnými zbraněmi slouží ultronové odolné brnění. Proti výboji z pulsní pušky vás zachrání dobře vyladěný štít, který pohltí energii do energetických článků vsazených do poslední vnější vrstvy ultronového brnění. Pamatujte však, že štít nebo absorpční články vždycky nemusí fungovat úplně nebo mohou být poškozeny předchozím výbojem, proto se nikdy nezdržujte pod přímou palbou déle než je nutné " vysvětloval dále. "Rapery jsou lehké osobní zbraně málo náročné na energii používající k napájení i solární články. Díky své menší ničivé síle jsou hojně používány při lovech a střežení interiérů vojenských základen tady na Terra-Nově", pokračoval Ragnar. Lotar a Zer pozorně poslouchali, ale Blain byl myšlenkami jinde. Už se nesmírně těšil, až zítra vyrazí s Ragnarem na lov. Ragnar si jeho nepozornosti všiml a napomenul ho, "Blaine, co budeš dělat, až na tebe zaútočí Turamian a ty nebudeš umět zacházet se zbraní!" "Omlouvám se otče, jen jsem se zamyslel," odpověděl Blain. "Vidím, že už jste docela unavení , dnes ještě zajdeme na střelnici a zítra už půjdeme lovit, řekl Ragnar. A tak se všichni odebrali do cvičné zóny střelnice. První střílel Blain, který sice nebyl tak přesným střelcem jako Lotar, ale dokázal střílet s větší rychostí a hned druhý následoval Lotar. Ragnar oba chlapce pochválil a pak se zeptal Zera, jestli to chce zkusit taky. Zer odpověděl, že ano. Lothar i Blain s otevřenými ústy sledovali, jak Zer zachází s raperem obratně. Když skončil, Ragnar mu řekl, "výborně nečekal jsem, že dovedeš tak obratně zacházet s tímto druhem zbraně." Zer jen přikývl a usmál se. Brzo ráno chlapce ještě čekala údržba brnění, které dnes dostali, a tak nebyli vzhůru tak dlouho jako obvykle a hned usnuli. Jen Lotar nemohl usnout a říkal si prosebe: Těším se na den, kdy osvobodíme Zemi. Všichni tři ráno vstali a chystali se provést údržbu brnění, ale než mohli začít, objevil se Ragnar a řekl, "máte hodinu na údržbu, za hodinu buďte ve zbrojnici." Za hodinu se všichni sešli ve zbrojnici, kde jim Ragnar každému dal ultronový meč a řekl, "nestačí jen, abyste uměli zacházet s pulsní puškou a rapery, musíte se také naučit boji muže proti muži, v němž tyhle ostré, lehké a odolné meče plně využijete." Blain a Lotar se ihned pustili do zápasu, ale Zer si zbraň chvíli prohlížel. Meč měl na rukojeti znak draka. Zer se zeptal Ragnara, "co je to za znak?" A Ragnar odpověděl, "toto je znak elity terra-novanské armády. Až dokončíte svůj výcvik budou vám patřit a označovat loajalitu k veliteli Tuolovi." Čas plynul a Lotar, Blain i Zer byli v ovládání všech zbraní i ve znalostech různých odvětví vědy a techniky stále lepší. Možná to byl talent, možná tomu dopomáhála jen zvědavost a touha se učit. Nastal čas pro první cviční let mimo orbitu planety a krátkou zkoušku hypermotorů. Všichni tři už ve stíhačích letěli při povrchu planety, ale let mimo orbit pro ně byl něco nového, i když jim už bylo devatenáct. Brzo ráno opustili čtyři lehké stíhače doprovázeny dvěma bitevníky hangár a vydali se mimo orbit planety. První bitevník pilotoval kapitán Thor Hugh. Ve věžích seděli desátníci Diff Benett a Lora Tiroli, navigátorem bitevníku byl seržant Mito Faroll. Druhý bitevník pilotoval nadporučík Sord Malor, ve věžích byli desátníci Jason Loyd a Fir Mola, funkci navigátora sloužil seržant Jatmo Dran. Navíc na palubě Malorova bitevníku byla vojenská posádka čítající dvacet mužů vedená podporučíkem Tyrelem Healym. Lotar a jeho dva přátelé si osahávali řízení, když přišlo nouzové volání. Ragnar se spojil na společné,frekvenci s chlapci a piloty obou bitevníků a řekl, "následujte mě, poletíme jim na pomoc." Všechny plavidla se ihned seřadily do formace. Z Ragnarovy vysílačky se ozval Thor Hugh, "veliteli, budeme vám krýt záda." "Dobře, ale chraňte hlavně naše stíhače", řekl Ragnar. "Rozumím, pane", odpověděl Hugh. Po pár minutách formace dorazila do sektoru, kde neznámí útočníci napadli jorgskou obchodní loď. I když se snažila kličkovat měla útočníky stále za zády. Zer se z ničeho nic ozval, "to je turamianská hlídka". "Ale, co dělají tady", zeptal se Ragnar. "To nemám ponětí", odpověděl Zer. "No, nevadí pomůžeme těm jorgům", řekl Ragnar. "Na ně". I když Turamiané byli v přesile šest na jednoho na loď obchodníků, nedalo se říct, že by byli v přesile proti čtyřem stíhačům a dvěma těžkým bitevníkům i přes svou technickou vyspělost. Poté, co Hughův a Malorův bitevník spustily palbu z palubních zbraní dva z turaminských stíhačů vybuchly. Turamianští stíhači ihned opustili svůj původní cíl a zahájili útok na oba bitevníky, ty jim odpověděly palbou z palubních i věžových zbraní, jež zničila dalšího stíhače. Ihned po odražení útoku už se na ně vrhli Lotar, Blain a Zer. Zničili také jednoho stíhače.Z ničeho nic se odkudsi vynořil turamianský bitevník a spustil palbu na Lotara a Zera.Blain zařval, ale už bylo pozdě jedna ze salv dočasně ochromila Lotarův stíhač.Než se kdokoli stačil rozkoukat turamianský bitevník se chystal podniknout závěrečný útok.Než ale stačil vystřelit spustil Malor palbu z pulsních kanonů na přídi a zasáhl bitevník tak, že v okamžiku explodoval. "Díky Sorde", ozvalo se z vysílačky. "To nic odpověděl Malor.Turamiané zřejmě nečekali takovou sílu našich zbraní. Poslední stíhač, zjevně velitel hlídky párkrát vystřelil na Hughův bitevník a plavidlo lehce poškodil. Ragnar pečlivě zaměřil jeho motory a krátkou salvou z jatů ho znehybnil. Oba bitevníky nehybný stroj obklíčily. Pilot asi předpokládal, že unikne v záchranném modulu, ale jak trpké pro něj bylo zjištění, že jeho stroj je bez energie. Protože vojáci byli jen na palubě Malorova bitevníku vzali Turamiana na palubu a odvedli ho do cely. Ragnar se spojil s jorgskou lodí a řekl,"jsem Ragnar velitel hlídky z Terra-Novy, slyšíte mě?" "Slyším vás , jsem Nolo´ar z jorgské obchodní základny Lar." Ragnar mluvil dále, "následujte nás na naší planetu, budete tam moci doplnit zásoby a my se postaráme o opravu vaší lodi." Poté promluvil k Hughovi, "vezměte poškozený stíhač do vleku a poleťte zpět na základnu."Protože Terra-Nované a Jorgové měli mezi sebou dobré vztahy, odeslal velitel obchodní lodi zprávu na Lar, že přistanou na Terra-Nově, kde provedou opravy a doplní zásoby. Asi za hodinu přistáli v Corelu pár kilometrů od Abushy, kde bylo hlavní velení terra-novanských armádních sil a také největší kosmodrom na planetě. Vojáci z Malorova bitevníku odvedli zajatce, kterého před tím uspali, do vězení. Ragnar se spojil s velitelem Tuolem a svolal na další den jednání.Poté se spolu s Lotarem, Blainem a Zerem vydali za vězněm. Všichni viděli Turamiana poprvé, a tak si vězně chvíli prohlíželi. Turamian byl o dobrý kus větší, než Zer, měřil dost přes dva metry, jeho urostlé, ale omámené tělo se pomalu probouzelo ze spánku způsobeného elektrickým výbojem z kortu, zbraně podobné jatu, která však omračuje živé organismy. Hlavu měl Turamian lehce protáhlou a obličej skrývala ještě před sejmutím železná přilba.Celkově Turamian působil trochu strašidelným dojmem. Když se zvedl, silueta jeho mohutné postavy se odrážela na zdi za silovým polem. Náhle se Ragnar otočil na Zera a řekl mu, "zkus se ho zeptat proč zaútočili na ty Jorgy." Mluvili bez dekodérů, protože za ten čas, co Zer s Ragnarem, Lotarem a Blainem strávil už porozuměl plně terra-novanské řeči. Než se však stačil na cokoli zeptat, Turamian řekl: "Tomu kříženci nic neřeknu." Všechny udivilo, že Turamian jim rozumí, ale Lotar s Blainem musel chytit Zera, aby se na Turamiana nevrhnul, i když mu stálo v cestě silové pole. "Kde ses naučil terransky", vyštěkl Lotar. "Rači zemřu, než abych něco řekl." Vytáhl z kapsy nůž a prořízl si hrdlo. Jeho tělo padlo na zem v kaluži šedozelené krve. Ragnar se rozzlobil na vojáky jež Turamiana zajmuli a zařval, "proč jste ho sakra neprohledali?!? Jediný Turamian, kterého jsme kdy viděli a teď už nám asi nepomůže."Přikázal vojákům: "řekněte doktorovi Harrymu, ať provede pitvu." Odešel a poslal chlapce s poručíkem Lifem Rutym vznášedlem zpátky do Abushy a řekl, že se vrátí ráno. Zašel do budovy, kde byl ubytován jorgský obchodník a jeho posádka. Zaklepal, vstoupil do pokoje a řekl, "rád bych se vás na pár věcí zeptal. "Ptejte se a pokud to bude v mých silách odpovím vám, vděčíme vám za život." Jorg byl o hlavu menší než on, měl větší zelené oči, malý nos úzká ústa a měl krátší černé vlasy s copanky spletenými modrými stuhami.Jeho úplně bílou kůži zakrýval modrofialový plášť sahající až na zem lemovaný blýskavými uráty přidávanými do laku pokrývajícího ultronové antikorozním účinkům. "Nevíte, proč na vás ti Turamiané zaútočili?" "Turamiané?", zeptal se udiveně Nolo´ar. "To jsou ti, co před dávnou dobou přepadli vaši domovskou planetu?" "Ano, jsou," odpověděl Ragnar. "Vždyť vaše planeta je daleko za hranicemi této soustavy, kde se tu tedy Turamiané vzali?" "To, nevím," odpověděl Ragnar. "Ale proč vás napadli?" "Taky bych to rád věděl, budu muset podávat hlášení, až se vrátím na Lar." Děkuji, už vás nebudu déle zdržovat od spánku", řekl Ragnar. "Já děkuji vám Ragnare", zakončil rozhovor Nolo´ar. Ráno po odletu jorgské lodi vyrazil Ragnar se svým gravitorem, vznášedlem které se učil pilotovat už jako malý, k Abushě. Když dorazil, chlapci už vstávali a společenství se začínalo probouzet. Políbil svou ženu na uvítanou a šel chlapcům říct, že ještě dnes před jejich odletem ke Zlimovi svolá radu, na které prodiskutují podrobnosti střetu s Turamiany a pozve Zodiaca a Zlima.Lotarově matce radši o včerejším střetu nic neřekl. V deset hodin odletěli všichni účastníci střetu do Corelu na zasedání rady.Přesně v poledne se sešla rada Terra-Novy.Byli Zodiac, Zlim, Ragnar a chlapci, posádky obou bitevníků, v radě zasedali kromě veliteleTuola sedícího v čele velkého stolu a Ragnara sedícího po jeho levici členové vlády přímo podřízení veliteli Tuolovi, předsedové blízkých společenstvech.Ostatní předsedové jednání sledovali pomocí satelitního přenosu. Do průběhu jednání měli možnost zasahovat, což bylo obvyklé. Velitel Tuol předvolal Ragnara, coby velitele hlídky účastníků střetu Jorgů s Turamiany.Ragnar začal mluvit, "poté, co jsme uslyšeli nouzové volání blízko naší trasy, rozkázal jsem stíhačům a velitelům bitevníků, ať se seřadí do formace a následují mne.Turmiany jsme za pomocí těžkých zbraní zdolali docela lehce, na naší straně stál moment překvapení, přesto poslední z nich ještě stačil vypálit salvu na jeden z bitevníků, jež lehce poškodil a na jeden ze stíhačů, kterému na chvíli vyřadil pohonnou jednotku. Opětoval jsem tedy palbou z jatů a nepřátelské plavidlo ochromil, pak jsme zajatce vzali na palubu bitevníku poručíka Malora, kde byl uvezněn. Bohužel než aby něco prozradil podřízl si hrdlo. Nabídl jsem Jorgům, ať letí s námi.Přijmuli, a tak jsme jejich loď eskortovali až na základnu tady v Corelu.Vyslechl jsem Nolo' ara, který mi řekl, že jejich loď byla napadena bez sebemenšího důvodu. Navrhuji tedy vyslat průzkumnou jednotku do galaxie Mléčné dráhy a zjistit stav na naší bývalé domovské planetě ze dvou důvodů: Nemáme žádné informace o činnosti Turamianů a navíc jestli stačila turamianská hlídka odvysílat nouzové volání, i když to je nepravděpodobné mohli by Turamiané vyslat větší počet plavidel do naší soustavy ", skončil a sedl si zpět na své místo.Velitel Tuol vstal a začal mluvit, "navrhuji hlasování".Ze stovky členů rady bylo pro osmdesát devět a proti pět, šest členů se zdrželo hlasování. "Je razhodnuto.Zahajte přípravy.Hlídka odletí za šest měsíůe." Chlapcům se šest měsíců zdáli jako dlouhá doba, ale Ragnar věděl, že to není moc čas. Hodinu po skončení si Ragnar zavolal Malora a Lotara a odešel s nimi do velitelovy kanceláře. Mezitím mu přišli výsledky výzkumu mizící technologie.Ragnar zaklepal, chvíli počkal a pak vstoupil. "Vítám Vás Ragnare.To je ten muž muž který zachránil Lotara?" "Ano," odpověděl Ragnar. Malor to nepovažoval za nic mimořádného, protože se s Lotarem znali už od mala a byli dobří přátelé. Lotar však věděl, že to byla zásluha, kterou nelze opomenout. "To co jste udělal byla velká služba celé terra-Nově. Řekněme, že hodnost grity je dík nás všech," řekl velitel Tuol. "Ano, veliteli.Děkuji, veliteli", odpověděl Malor a poté, co jej Tuol vyzval, spolu s Lotarem odešel. Poté, co Lotar a Malor odešli, zeptal se Tuol Ragnara, "jak pokračuje výzkum mizíku?" "Finální fáze je ukončena.Za měsíc budeme schopni vyzkoušet první prototyp s tímto systémem". "Takže bude možné mizíkem vybavit hlídku?!?" "Když bude testování úspěšné, tak ano." "Děkuji za skvělé zprávy Ragnare. Můžete odejít." "Ano veliteli." Po skončení rady odletěli chlapci za Zlimem na další týden, kdy se měli zdokonalit v mentální nauce. Už za týden bylo určeno složení hlídky: bitevníky grity Sorda Malora a kapitána Thora Hugha a další čtyři bitevníky. Navíc jako doprovod mělo letět deset lehkých stíhačů a dva ultronové stíhače jako průzkum, oba řízené Terra-Novany. Polovinu hlídky tedy posádku pěti stíhačů a tří bitevníků měli tvořit Zorodé vycvičení v rámci výměny. Hlídky se navíc měli účastnit Lotar, Zer, Blain a Ragnar. Zlimův syn Zazak měl letět jako velitel jednoho z bitevníků. Blain ani Lotar Zazaka neznali, ale neznal ho dokonce ani Zer. Poprvé ho viděli až v den testování mizíku. Necelý měsíc po poradě nastal čas testování mizíku.Mizík byl testován na motaru, stíhači, který se používal jako vysoce rychlý špionážní letoun.Jeho plášť byl vyroben z leštěného ultronu, který mohl v případě potřeby oslnit nepřítele.Jako zkušební piloti letěli se stíhačem poručíci Tala Karto a Androma Itly, který byli nejlepšími stíhači na Terra-Nově a kteří se měli také stát členy hlídky, pokud by se testování zdařilo, protože by s hlídkou letěli jako piloti motaru.Let sledovali jak členové hlídky, Ragnar, Zodiac a Zlim a především velitel Tuol, tak také zástupci vlády společenství a členové rady. Po kontrole všech systémů letouny vzlétly, a když piloti ohlásil zapojení mizíku okamžitě zmizely přihlížejícím z očí. Po půl hodině přistály neviditelné motary na kosmodromu v Corelu. Inženýři Ragnarovi oznámili, že od doby aktivace mizíku nebyl letoun ani jednou zaznamenán na radarových snímačých pohybu ani na vizuálním. To značilo, že se testování vydařilo. Velitel Tuol se ihned Ragnara zeptal: "Takže bude možné, aby bylo zařízení připojeno ke všem strojům hlídky?" "Ano veliteli, za pět měsíců, které ještě zbývají do vyslání inženýři zajisté stihnou instalaci do všech plavidel hlídky", odpověděl Ragnar. "To je skvělé. Ať jsou naši instruktoři a členové hlídky seznamení s ovládáním mizíku." "Rozumím veliteli", odpověděl Ragnar. "A ještě abych nezapomněl, až bude namontován mizík do plavidel hlídky, ať začne hlídka se zkušebními lety a inženýři s postupným vybavováním celé skupiny", řekl Tuol. "Ihned odešlu rozkazy, pane", zasalutoval Ragnar a odešel do centrály. Týden po zkušebním letu měli Lotar, Blain a Zer skládat důstojnické zkoušky na poručíky. Když se hodinu po skončení dozvěděli, že se právě stali poručíky, začali se smát a Lotar řekl, "teď nám bude muset Les salutovat." "No, neřekl bych, zapomněls, že je poručík", vzpomněl si Blain. "Jasně, dobře nemůžu si pamatovat všechno." Najednou oba vyprskli smíchy a Zer se zepzal, "co se děje?". Lotar odpověděl, "ale děláme si z Lese jen takovou legraci. Poručíkem se stal, když ho přidělili k A1 jako vrchního mechanika pro cvičební stroje a on si té hodnosti velice váží", odpověděl Lotar ještě napůl v křečích. Á, už si vzpomínám. "Poručík Pierce to ale nemá rád", podotkl Zer. "Nemá, ale naštěstí má smysl pro humor", odpověděl napůl kašlajíce Blain. Oba se uklidnili a spolu se Zerem odešli oznámit Ragnarovi, že zvládli test . Ragnar je pochválil, ale varoval je ať jim úspěch nestoupne do hlavy. Potom ještě k radosti všech chlapců řekl, "dělám to vyjímečně, ale zítra vás odvolávám ze cvičení. Běžte to dnes oslavit, ale nezapoměňte, že zábava vytrhává ze soustředění", poznamenal ještě na cestu. Oslava byla příjemné zpestření a tím spíš byla příjemnější, že příští den měli celý volný. Protože bylo Lotarovi a jeho druhům devatenáct a protože byli právoplatnými členy hlídky, věnovali se z rozkazu velitele Tuola leteckým cvičením. Zárověň však úplně nezanedbávali výuku u Zlima. Lotara začal nudit stereotyp a čekání na den, kdy s hlídkou odletí. Dny pro něj byly čím dál, tím delší a hledal nějaké zpestření. Asi měsíc před odletem hlídky přišlo vytržení ze stereotypu. Bylo krásné ráno a Lotar s Blainem šli za Ragnarem pro rozkazy cvičného letu. Lotar zrovna naříkal, "proč se to muselo stát zrovna nám Blaine, zbývá ještě měsíc a já už se nemůžu dočkat až odletíme. Vím, že to bude nebezpečné, ale aspoň místo stereotypu zažijeme nějaké vzrušení." "Souhlasím s tebou, ale radši si pospěš, už jsme měli být u otce a převzít rozkazy", odpověděl Blain a pobídl Lotara k rychlosti. "To ano, ale.....", Lotar se zastavil a chvíli zíral s otevřenými ústy na dívku, která procházela kolem a když spozorovala jeho pohled začervenala se a usmála se. " ...nemusíme přece tak spěchat", pokračoval teď už zase soustředěně. Náhle se však zasekl a rychle se zeptal. "Kdo, byla ta dívka?" "Cože?", zeptal se Blain. "Ta dívka, co kolem prošla a usmála se na mě", vyloudil ze sebe s úsměvem . "Poručík Nettová", odpověděl s úšklebkem Blain. "Ještě jsem jí tu neviděl. Sakra, je krásná." "Dobře, co takhle dohoda? Teď půjdeme pro rozkazy a až se vrátíme, tak tě s ní seznámím", navrhl Blain. "Co?Ty jí znáš?", zeptal se s údivem Lotar. "No, řekněme, že ji znám, ale o tom, až přiletíme z cvičení." "Nooo. Tak dobře", odpověděl Lotar trochu zklamaně. "Trochu jste se opozdili a já bych vás nerad káral jako malé chlapce. Tak ať se to neopakuje, jako členové hlídky máte velkou odpovědnost a měli byste to respektovat", pokáral je Ragnar a předal jim pokyny pro let. "Omlouváme se", odpověděli oba naráz. "Dobře, ale už běžte ať Pierce není nervozní", vyzval je Ragnar ke spěchu. Oba se na sebe podívali, usmáli se a rozběhli se k vznášedlu, které je dovezlo ke kosmodromu. Poručík Leslie Pierce byl vrchním mechanikem v sekci A1 cvičebních letů v Corelu. Nebyl netrpělivý, ale potrpěl si na přesnost." "Jsem rád, že jste se vůbec rozhodli přijít, už jsem vás ani nečekal", zažertoval Pierce. "Lesi, víš přece že sice nejsme vždycky dochvilní, ale že to stihneme", namítal Blain a nenechal Lotara, aby Pierce dál popichoval. Dobře tak si pospěšte, stíhače už jsou připraveny. Ukažte mi rozkazy. Tak copak je to dnes? Zkouška mizíku, jaty, pulsní kanony. Aha tak tady to je. Stíhání. No, jsem na vás zvědav", vyzval je a zkontroloval ještě rozkazy. "Jistě, už letíme", odpověděli v běhu. V rozpisu bylo přidělení dvojic. Všichni se mu dost divili .Stálo tam: Lotar-Blain a Zer- tonor Zazak. "Kdo je tonor Zazak?", zeptali se Lotar s Blainem Zera. "Zazak je Zlimův syn, viděli jsme ho přece na zkušebním letu", odpověděl Zer. "Máš pravdu, ale vždyť tonor je většinou hodnost velitele těžkého křižníku", podotkl Blain. "To je, ale ty si snad nevzpomínáš, jak se Zazak díval při zkušební letu na ten špionážní motar, nejspíš taky začínal jako stíhač", řekl Lotar. "Ale uvidíme, co v něm je", uchechtl se Lotar a Blain mu dal mrknutím oka za pravdu. Cvičení probíhalo celkem bez problémů a po otestování všech systémů přišla na řadu zkouška stíhání. Lotar a Blain už byli sehraní a i přes Zazakovu hodnost nevěřili, že je se Zerem porazí. V simulaci měli Lotar s Blainem hrát roli obránců. Ze začátku se jim docela dařilo, po Zazakově útoku a úhybném manévru Lotar zasáhl Zera. Zer ihned odletěl z vymezené stíhací zóny. Pak však přišel naprostý zlom. Lotarovi se před očima objevil obličej poručíka Nettové. Ten kratký okamžik však Zazakovi stačil k tomu, aby zasněného Lotara a pak i nekrytého Blaina sestřelil. Z reproduktorů se ozvalo, "konec cvičení, tým 1 setřelen, vraťte se na základnu". "Sakra", zaklel Lothar na společné frekvenci přidělené týmu 1. Blain mu odpověděl, "nevěděl jsem, že se ti líbí tak moc, že tě pomyšlení na ni vytrhne ze soustředění i při cvičení. Už se těším, na to, co nám řekne otec, až zjistí, co se stalo". "Třeba nám to promine. A když ne, tak to přežijeme", vymlouval se Lotar. "Snad jo, ale nezapomeň, co říkal. Jako členové hlídky máme velkou zodpovědnost". "Máš pravdu, omlouvám se už se to nestane", řekl pokořený Lotar. "Až se vrátíme do Corelu splním svou část dohody a seznámím tě s ní", utěšoval ho Blain. "Jo, to bude skvělé. Ale teď se musíme vrátit", řekl trochu smutně Lotar. Když dorazili do Corelu stalo se to, co předpokládali. Ragnar si je zavolal kvůli hodnocení cvičení. "Taková školácká chyba. Uvažuji o tom, jestli vás nemám odvolat z hlídky,ale myslím, že to bylo jen kvůli tomu, že jste nebyli plně soustředěni. Je to tak", pokáral je Ragnar. "Ano, pane", odpověděli oba jedno hlasně."Dobrá,ale ať se to neopakuje, podotkl Ragnar a dovolil jim odejít. Netrápila je Ragnarova přísnost, ale vědomí, že se vše stalo jen kvůli ženě, která se na Lotara ráno usmála. Konečně Blain řekl, "tak pojď jdeme tě seznámit s poručíkem Nettovou, potřebuješ to jako prevenci. Na hlídku musíme odletět plně soustředění". "Máš pravdu, musím se uvolnit, abych se mohl soustředit", řekl Lotar už trochu šťastněji. Oba nastoupili do gravitoru a letěli z kosmodromu přímo do corelského baru. Sedli si k baru a Blain pro oba objednal silný jor, jak tady říkali jorgskému koktejlu. Připili si na hlídku a oba vyprázdnili sklenici do dna. Jak minuty plynuly Lotar začínal mít dlouhou chvíli. Vtom se ve dveřích objevila poručík Nettová. Ještě než se stačila rozhlédnout po místnosti přistoupil k ní Blain a pozdravil. Nettová se usmála a Blain jí chytil za ruku a vedl jí k volnému stolu v rohu místnosti a současně pokynul Lotarovi ať si jde také sednout. Když Lotar přišel blíž, pozdravil Nettovou a Blain začal svůj proslov, "Bianco, chtěl bych ti představit svého přítele Lotara. Lotare, tohle je poručík Bianca Nettová." Lotar zdvořile řekl, "těší mne, že vás poznávám poručíku. "I mě těší, že vás poznávám, hodně jsem o vás slyšela, ale neznáme se odněkud," odpověděla mu se sladkým úsměvěm a otázala se ho. "Aano, potkali jsme se ráno před A1", odpověděl Lotar. Blain ihned zareagoval, když viděl Lotara, jak se nad Nettovou rozplývá a naopak, řekl, "teď když se znáte, co kdybychom připili na hlídku." Lotar se vzpamatoval a řekl, "to není špatný nápad, jestli ovšem poručík souhlasí. "Nettová ho na chvíli probodla pohledem, což ho trochu vyděsilo, ale hned se zase usmála a řekla, "Lotare, říkej mi, prosím Bianco". "Jistě", řekl Lotar s oddychem. Blain tedy objednal tři jory a při tom se na Lotara žertovně ušklíbl. Lotar se taky zasmál a když číšník přinesl koktejly, všichni tři připili na hlídku a vyprázdnili sklenice. Tichou atmosféru po přípitku protrhla Biančina slova, "slyšela jsem o tom, jak jste dopomohli našemu spojení se Zorody." Než Lotar stačil cokoli říci, Blain řekl, "ať jsi slyšela cokoli, lepší bude, když to uslyšíš přímo od nás". "Ráda si to poslechnu přímo od vás, řekla Bianca. Blain přikývl a začal vyprávět, co se dělo, když se vydali zabít vůdce Zorodů. Blain ani nemusel vyprávění přibarvovat, aby Bianca vzrušeně naslouchala nejdřív jeho a pak Lotarovu vyprávění . Když Lotar i Blain skončili s vyprávěním, Bianca řekla, "měl si pravdu, bylo to zajímavější než všechny ty fantastické historky, co jsem slyšela od ostatních důstojníků". Na to Blain čekal a využil beze zbytku příležitosti a řekl, "omluvte mne, prosí, musím si odskočit. Vstal a odběhl pryč. Byla to i příležitost pro Biancu, protože Lotar se jí líbil. Využila toho, že byli s Lotarem o samotě a řekla, "řekni mi něco o sobě, Lotare". Z Lotara už nervozita spadla, a tak se ihned otázal, "a co bys chtěla slyšet. Z Blainova vyprávění sis o mě musela udělat dokonalý obrázek". "To ano, ale já bych chtěla vědět, jaký jsi doopravdy", udivila ho Bianca. "Nevím, co ti říct. Snad jen dvě věci", řekl nervózně Lotar. "A co jsou ty dvě věci", zeptala se zvědavě Bianca. "Jedna je, že jsem dost nesmělý a ta druhá, že i přes to ti musím říct:Strašně se mi líbíš a jsi vůběc první žena, které jsem tohle řekl". Bianca se usmála a začervenala se, ale než stačila odpovědět, přiřítil se Blain a zeptal se, "tak, jak jste se bavili, když jsem byl pryč". Lotar a Bianca se na sebe usmáli a Lotar řekl, "vyprávěl jsem Biance jaké skvělé hodnocení jsme si dnes od tvého otce zasloužili", a čekal, co Blain řekne. Blain ho ale nezklamal a se smíchem odpověděl, "to ale musela být zábava". Trvalo ještě hodinu než se v Blainovi hlavě zrodil další nápad, jenž měl Lotarovi pomoci. Blain zívl a řekl, "promiňte, ale už jsem dost ospalý, takže půjdu spát. A navíc zítra začínáme s výcvikem brzo. Jdeš také, Lotare, nebo ještě chvíli zůstaneš?" "Ještě tady chvíli zůstanu", odpověděl Lotar. Blain se rozloiučil, zaplatil a odešel. Bianca konečně mohla Lotarovi odpovědět. Postavila se, nahnula se přes stolek, políbila ho a řekla, "ty se mi taky moc líbíš Lotare". Když domluvila chytila ho za ruku. Oba se na sebe znovu usmáli. Bianca věděla, že by tu s Lotarem mohli sedět dlouho do noci, ale nechtěla, aby Lotar měl problémy kvůli pozdnímu nástupu. Řekla mu tedy, "Lotare, promiň, ale už musím jít". "Můžu, tě odvézt", zeptal se Lotar. "Ne, ale můžeš mě doprovodit k budově D12, je to kousek", odpověděla mu. Doprovodil ji tedy na ubykaci a rozloučil se s ní. Než ale odešel, vášnivě ji políbil a chtěl odejít. Bianca ho však chytila za ruku a polibek mu oplatila ještě delším a neméně vášnivějsím. Ještě se ho zeptala, "kdy se znovu uvidíme". "Co zítra", navrhl. "Proč ne", odpověděla k jeho radosti. Pak oba odešli, ona do budovy a on se rozeběhl ke svému gravitoru. Na ubykaci se Bianky hned začaly ostatní důstojnice, které jí s Lotarem sledovali z oken, vyptávat, kdo to byl. Ona odpověděl, že poručík, kterého potkala ráno před A1. Spolubydlící se na ni divně podívaly, ale co měli dělat. Bianca jim přece nelhala. Když Lotar dorazil s gravitorem k budově C10, rozběhl se ke vchodu. Bylo už pozdě a u vchodu stála noční hlídka. Muže, který hlídkoval Lotar dobře znal. Byl to Malorův bratr seržant Torn, který byl jen o dva roky starší Lotar. Když k němu Lotar přistoupikl, zasalutoval, ale ihned se zamračil a řekl, "pane, víte kolik je hodin?" "Ano, seržante, omlouvám se, byl jsem...", vtom ho Torn přerušil a řekl, "to je dobře. Gratuluji ke složení zkoušek na poručíka Lotare." "Díky, Torne byli jsme to oslavit a já jsem ztratil pojem o čase", omlouval se Lotar. Torn se usmál a se současným zasalutováním řekl, "jestli budete chodit často takhle pozdě pane, tak poručíkem dlouho nezůstanete". "Díky za pochopení Torne", řekl Lotar s úsměvem a běžel do pokoje, který měli s Blainem po dobu výcviku společný. Když otevřel dveře, Blain se okamžitě probudil a začal Lotara zpovídat, "tak jaké to bylo". "Řeknu ti to ráno Blaine, jsem už beztak dost unavený", odbyl ho Lotar. Blain věděl, že z Lotara teď víc nedostane, a tak si lehl na záda a vmžiku usnul. Lotar ještě chvíli přemýšlel o Biance. Stále měl před očima její obličej a těšil se nadalší den po výcviku. Pak si ale uvědomil, že by měl usnout a soustředit se na výcvik. Ráno Lotar s Blainem vyrazili gravitorem do sekce A1 pro instrukce a pak na kosmodrom. Během cesty Lotar Blainovi vyprávěl, co se dělo když Blain takticky odešel. Když Lotar skončil s vyprávěním, už byli skoro u kosmodromu. Blain měl ze svého plánu velkou radost tím víc, že znal jak Lotara, tak Biancu a že se mu podařilo přispět k jejich sblížení.Rozdělení týmů bylo totožné s rozdělením z předešlého dne. Tento výcvik však měl být posledním před zahájením společného cvičení celé hlídky. Když se všechny lehké stíhače dostali do vymezené zóny na orbitu a ozval se pokyn k zahájení cvičení. Lotarův i Blainův stíhač se ihned rozletěli do různých stran. Ani Zazak a Zer neotáleli a zahájili ihned útok. Lotarova taktika, kterou si s Blainem předem domluvili před zahájením cvičení byla dost zvláštní. Lotar řekl Blainovi, že se na sebe pokusí nalákat Zera i Zazaka a Blain potom oba sestřelí. Blain nejdříve nesouhlasil, ale když ho nenapadlo nic jiného, souhlasil. Lotar nejdřív přeletěl blízko před Zazakem a vypálil z cvičných kanonů těsně vedle Zazakova stíhače. Zazak ho začal pronásledovat a chystal se vypálit. Zer mu kryl záda, ale zapomněl na Blaina. Blain se náhle přiblížil k Zerovi pod úhlem, v němž ho neviděl a vypálil salvu, která Zera vyřadila. I když byl Zazak jak zkušený pilot, tak velitel bitevníku na chvíli byl dezorientovaný. Právě tahle chvíle stačila Lotarovi na to, aby zapnul brzdící trysky, strhnul řízení prudce doleva, ihned se srovnal, zapnul zpětné trysky a vypálil salvu z cvičných jatů. Pro změnu teď slavil úspěch Lotarův plán. On i Blain měli radost z vítězství, která se ještě zvětšila, když se na společné frekvenci ozvalo, "skvělý manévr poručíku". "Díky tonore", odpověděl Lotar. Po příletu na kosmodrom Zazak před Ragnarem nešetřil chválou na Lotara a samozřejmě ani na Blaina. Ragnar taky řekl pár slov, "dnes jste pracovali jako vyměnění, jako skutečný tým". Povzbudil také Zera, který si myslel, že to byl on, kdo způsobil porážku svého týmu. Po hodnocení Ragnar začal Lotarovi, Blainovi, Zerovi i Zazakovi vysvětlovat, co se bude dít dalšího dne. Když skončil, dal všem čtyřem volno. Lotar řekl, "Blaine, kdyby se někdo ptal, jel jsem navštívit matku. Mám se totiž sejít s Biancou. Máme přece volno". "To jistě. Užijte si to a nezapomeň se včas vrátit ", připomněl mu Blain. Lotar ihned nasedl do gravitoru a rozjel k budově D12. Před budovou už na něj čekala Bianca a její spolubydlící , které Lotara a Biancu zvědavě pozorovali.Bianca nasedla do gravitoru a chytila se Lotara za ruku. Podívala se na Lotara a řekla, "to jsou mé spolubydlící. Včera se mě ptaly, kdo je ten muž, co mne doprovodil a já bych jim to chtěla vysvětlit." Když domluvila, dlouze se políbili. "Včera jsem jim řekla, že je to muž, kterého jsem potkala před A1. Dnes jim řeknu, že to byl muž, kterého miluji", poznamenala ještě. Lotar se spokojeně pousmál a zamával dívkám před vchodem. Pak se zeptal, "co bys řekla projíždce?". Bianca souhlasila, a tak Lotar nastartoval gravitor a zamíříl k horám dvacet kilometrů jižně od Corelu. Na vyhlídce pozorovali západ hvězdy se stejnými vlastnostmi, jaké mělo pozemské Slunce a jež se jmenovala Pangea podle kontinentu, který na začátku jejího vývoje spojoval všechny kontinenty na Zemi v jeden. Když Pangea zapadla Lotar si uvědomil, že už by měli letět zpátky, jelikož měl jen dvouhodinové volno před dalším briefingem. Odletěli tedy zpátky na Corel. Když Lotar vyprovázel Biancu na ubykace viděl, jak se jí znovu její spolubydlící vyptávájí. Tentokrát jim řekla to, co Lotarovi asi před hodinou na horské vyhlídce. Lotar odletěl na kosmodrom a v operační místnosti se setkal s piloty hlídky a svými přáteli. Všichni si vyslechli pokyny pro zítřejší cvičení a odebrali se na ubykaci. Zbýval přesně týden do odletu hlídky a Lotar měl zrovna slavit dvacáté narozeniny i když zrovna neprobíhaly tak, jak by si představoval. Ráno proběhlo rutinní cvičení a hodnocení. Odpoledne spolu s Blainem a Malorem odletěli na krátkou oslavu v kruhu blízkých do Abushy.Od matky dostal prsten s dračí hlavou, který po generace dědily příslušníci Terrovy rodiny, od Ragnara zdobenou důstojnickou dýku z tvrzeného, leštěného ultronu a od Blaina a Malora nádherný náhrdelník pro Biancu. Po oslavě odletěl spolu s ostatními do Corelu, kde se v důstojnickém klubu setkal s Biancou a kde konečně mohla začít oslava. I když měl narozeniny, věděl Lotar, že nemůže moc pít. Musí si uchovat čistou hlavu na další cvičení. Oslava probíhala dobře až do doby, kdy Malor spatřil rvačku dvou nižších důstojníků. "Nechte toho", zařval. Když se ale ani teď oba důstojníci nepřestali prát, zkusil je od sebe odtrhnout a schytal ránu do čelisti. I když zjevně nepatřila jemu, chystal se na oba znovu vrhnout. V tom to ale spatřili Lotar s Blainem a chytli ho každý za jedno rameno. "Počkej Sorde, postaráme se o to", řekl Lotar a oba se vrhli na jednoho z rváčů. Po chvíli se jim podařilo je od sebe odtrhnout. Ten, co ho držel Blain, zjevně ztratil chuť se prát, když ucítil Blainovu sílu a odešel k baru. Lotarovi se mezitím druhý rváč vysmýkl a chystal se k úderu. Lotar napřáhl ruce ke krytu, ale než mohl zachytit ránu, stokr, kterému mohlo být tak pětadvacet, před ním poklekl a řekl, "omlouvám se pane. Kdybych věděl dřív, že jste Terrův potomek, nikdy bych se ani nepokoušel na vás vztáhnout ruku". "Ale jak víš, že jsem jeho potomek?" "Máte přece jeho prsten pane. Má rodina Terra vždycky měla ve velké vážnosti pro to, co udělal." "Ach tak. Nic se nestalo, ale myslím, že bys ses měl tomu gritovi, co jsi ho omylem uhodil, omluvit. "Gritovi?!?", zůstal chvíli strnulý, ale pak se vzpamatoval. "Samozřejmě poručíku". Poté, co se Malorovi, který to bral spíše s humorem omluvil, se ho Lotar zeptal na jméno a pozval ho ke stolu a Malor ho jako důkaz toho, že k němu necítí zášť pozval na pití. "Jmenuji se Kyle Dalto, pane", představil se. "Já Jsem Lotar", řekl. Lotar mu postupně představil Biancu a Blaina. Postupně se oslava naplněná spíše pitím zvrhla ve vyptávání. "Kyle, kde sloužíš?", začal Malor. "Jsem velitelem vojenské osádky na na palubě bitevníku kapitána Hugha a budu se účastnit hlídky", odpověděl Dalto. "To je náhoda. Tady Sord pilotuje další terranský bitevník a Blain a já letíme jako část doprovodu", podotkl s úsměvem Lotar. "Slyšel jsem sice, že jeden z křižníků pilotuje jistý grita Malor, ale nenapadlo mne, že ho potkám ještě před odletem. Nejsem na křižníku kapitána Hugha dlouho. I mne samotného překvapilo, když mi oznámili, že poletím s hlídkou", vyhrkl Dalto s údivem. "Znáš velitele vojenské posádky na mém bitevníku podporučíka Tyrela Healyho?", zeptal se Malor Dalta. "Bohužel jsem ještě neměl to potěšení pane", odpověděl Dalto. "No, myslím, že než vyletíme, tak se ještě poznáte", podotkl ještě Malor. Večer pokračoval ve veselém duchu. Asi v jedenáct hodin se všichni rozloučili. Lotar odvezl Biancu k její ubykaci a dal jí náhrdelník. "Ten je nádherný. Taky pro tebe něco mám", řekla Bianca a vložila mu do ruky lesklý lutonový medajlon, který měl v sobě jejich portrét. Pak ho políbila tak, jako nikdy předtím. Druhý den následovalo cvičení, které Lotar i přes oslavu zvládl, hodnocení a volno. Konečně nastal den odletu hlídky. Do Corelu se sjely rodiny všech, kteří odlétali a hlavně členové okolních společenstev. Proběhla kontrola systémů a spojení, tankování a hlavně řeč velitele Tuola. Gaya, Zodiac a Zlim se přišli rozloučit se svými syny a popřát jim štěstí. "Lotare, prosím, vrať se mi v pořádku", rozloučila se Bianca a začala plakat. Lotar ji setřel slzy, políbil ji a řekl, "neboj se o mne vrátím se v pořádku. Terro nad námi bude držet ochrannou ruku." Piloti a osádky nasedli do kokpitů svých letounů a letouny začaly stoupat Lotarův stíhač se také vznesl. Lotar ještě zamával matce a Biance, které se viděli poprvé a už si rozuměly. Všechny lodě vystoupaly na orbit a z vysílačky se ozvalo, "hlídko máte povolení k odletu. Hodně štěstí a pevnou víru". "Děkujeme", odpověděl Ragnar a vydal rozkaz k odletu. Letouny se začaly vzdalovat svému domovu a hypermotory postupně zrychlovaly..... *stokr-nižší důstojnická hodnost pod podporučíkem Luton-kov podobný stříbru