Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
14. KAPITOLA Srdce ze zlata neslyn uhnlo vesmrnou noc, te u na konvenn pohon. tyi lenov jeho posdky byli znan nesv. Vdli, e je nespojila vlastn volba, ani je nesehnala pouh nhoda, nbr jaksi podivn zvrcenost fyziky - jako by vztahy mezi lidmi podlhaly stejnm zkonm jako vztahy mezi atomy a molekulami. Kdy na lodi zavldla uml noc, byli vdni, e se mohou zavt kad do sv kabiny a pokusit se trochu uspodat mylenky. Trillian nemohla spt. Sedla na gaui a upen se dvala na malikou klcku, jej obsah byl jejm poslednm a jedinm pojtkem se Zem - dv bl myky. Prosadila tehdy, e j Zafod dovolil vzt je s sebou. Vdla, e u svou planetu nikdy neuvid, ale jej vlastn lhostejn reakce na zprvu o znien Zem ji znepokojila. Zem byla tak vzdlen a tak neskuten, e na ni prost nedokzala myslet. Pozorovala myi, jak cupitaj po kleci a zuiv bhaj v plastikovch kolech. Po chvli ji pln zaujaly. Nhle se otsla. Vrtila se na mstek, aby dl sledovala blikajc svtlka a slice, mapujc drhu lodi ve vzduchoprzdnu. Byla by rda vdla, na co se vlastn pokou nemyslet. Zafod nemohl spt. Tak by byl rd vdl, na co si to zakazuje myslet. Kam jeho pam sahala, vdycky ml jaksi neurit znepokojiv pocit, e mu snad hara. Vtinou dokzal tuto mylenku odsunout a prost se j nezabvat, te vak s nhlm nevysvtlitelnm pchodem Forda Prefecta a Arthura Denta zase vystrila hlavu. Pipadalo mu, e zapad do jakhosi schmatu, kter mu unikalo. Ford nemohl spt. Byl pli vzruen, e je zase na cest. Patnct let vzen skonilo, prv kdy se u vzdval nadje. Poflakovat se chvli se Zafodem slibovalo spoustu srandy, i kdy na jeho bratranci z druhho kolena bylo cosi divnho, co nedokzal pesn vyhmtnout. To, e se stal prezidentem Galaxie, bylo prost omraujc, stejn jako zpsob, jm se funkce zbavil. Mlo to njak dvod? Ptt se Zafoda nemlo nejmen cenu. Tvil se, e nikdy nem dvod k niemu, co dl - povil nevyzpytatelnost na umleck nr. toil na vechno, co ho v ivot potkvalo s pozoruhodnou sms geniality a naivn neschopnosti. asto bylo tk rozliit, co je co. Arthur spal. Byl straliv unaven. Kdosi zaukal na Zafodovy dvee. Klouzav se otevely. "Zafode...?" "Jo?" Trillianina postava se rsovala v ovlu svtla. "Myslm, e jsme prv nali to, co jsi sem piel hledat." "Fakt?" Ford se vzdal pomylen na spnek. V kout sv kabiny objevil malou obrazovku potae s klvesnic. Na chvli se k n posadil a pokouel se sestavit nov znn hesla Vogoni pro Prvodce, ale nenapadalo ho nic dostaten jedovatho, a tak toho tak nechal, zahalil se do jakhosi kusu odvu a el se trochu projt na mstek. Kdy vstoupil, uvidl ke svmu pekvapen dv postavy vzruen se sklnjc nad pstroji. "Vid? Lo se chyst vstoupit na obnou drhu," kala prv Trillian. "Je tam planeta. Je pesn na tch souadnicch, jak jsi pedpovdl." Zafod zaslechl ramot, a vzhldl. "Forde!" zasyel. "Poj se na nco podvat." Ford se tedy el podvat. Na obrazovce blikala ada sel. "Poznv tyhle galaktick souadnice?" "Ne." "Napovm ti. Pota!" "Ahoj, bando!" Pota pekypoval nadenm. "Zanme tu mt docela ivo, co?" "Dr hubu a uka nm obrazovky," ekl Zafod. Svtla potemnla. Svtlkujc body poskakovaly po pstrojovch deskch a odrely se ve tyech prech o, zrajcch upen na obrazovky vnjch monitor. Nebylo na nich absolutn nic. "Poznv to?" zaeptal Zafod. Ford se zamrail: "Ne." "Co vid?" "Nic." "Poznv to?" "O em to mluv?" "Jsme v mlhovin Kosk hlavy. Obrovsk souvisl temn mrak." "A to jsem ml poznat z przdn obrazovky?" "Jedin msto v Galaxii, odkud me vidt przdnou obrazovku, je vnitek temn mlhoviny." "Sprvn." Zafod se zasml. Zjevn byl msi a trochu dtinsky vzruen. "To je senzace!" "Co je na tom senzanho, tret v mranu prachu?" otzal se Ford. "Co bys ekal, e tam najde?" nalhal Zafod. "Nic." "dn hvzdy? dn planety?" "dn." "Pota!" kikl Zafod. "Nastav hel pohledu na jedenaosmdest stup a nemluv o tom!" Chvli se zdlo, e se nic nedje, pak se vak na okraji obrazovky objevila ze. erven hvzda velk asi jako dezertn tal se plila po obrazovce a hned za n druh: dvojhvzda. Pak se do rohu obrazu zakousl obrovsk plmsc - rud ze vytrcejc se do temn erni. Non strana planety. "Nael jsem ji!" Zafod buil do pstrojov desky. "Nael jsem ji!" Ford uasle zral na obrazovku. "Co je to?" "To je... ta nejnepravdpodobnj planeta, jak kdy existovala." 15. KAPITOLA (Vatek ze Stopaova prvodce po Galaxii, str. 634 784, oddl 52, heslo Magrathea) Kdesi v hlubinch erho dvnovku, za as slvy a velikosti nkdejho Galaktickho impria, byl ivot bouliv, pln a pevn nezdann. Mohutn kosmick lodi putovaly mezi exotickmi slunci a vydvaly se za dobrodrustvm a ziskem a na nejzaz vspy galaktickho prostoru. V tch dobch byli duchov odvn, rizika vysok, mui byli prav mui, eny prav eny a mal chlupat stvoen z Alfy Centauri byla prav mal chlupat stvoen z Alfy Centauri. Kdekdo si troufal elit neznmm hrzm, konat bohatrsk skutky a ohbat slova, kter pedtm jet nikdo neohnul. Tak bylo vybudovno Imprium. Spousta lid samozejm neuviteln zbohatla, ale tehdy to bylo naprosto v podku a nebylo teba se za to stydt, protoe nikdo nebyl doopravdy chud - alespo nikdo, kdo by stl za e. Tm nejbohatm a nejspnjm kupcm zaal ivot pipadat nudn a nanicovat, a tak se poali domlet, e je to chyba svt, na nich se usadili - ani jeden je neuspokojil docela. Bu jim nevyhovovalo klima za pozdnho odpoledne, nebo byl den asi tak o pl hodiny del, ne se jim zamlouvalo, anebo mlo moe pesn ten odstn rov, kter se jim nelbil. A tak uzrly podmnky pro vznik novho, omraujcho, specializovanho prmyslovho odvtv: stavba luxusnch planet na zakzku. Domovskou planetou tohoto prmyslovho odvtv byla Magrathea. Hyperprostorov ineni tu nasvali hmotu blmi drami ve vesmru a z n vyrbli snov planety - zlat, platinov, planety cel z mkk gumy se spoustou zemtesen - vechny vyroben s lskou a p, aby odpovdaly nronm standardm, jak to tak nejbohat mui Galaxie samozejm oekvali. Tento podnik byl vak natolik spn, e se Magrathea sama brzy stala nejbohat planetou vech dob a zbytek Galaxie upadl do poniujc bdy. A tak se systm zhroutil, Imprium se rozpadlo a na miliardy hladovch svt se sneslo zlovstn ticho, peruovan jen krabotem per uenc do noci smolcch namylen traktty o vznamu plnovan politick ekonomie. Magrathea sama zmizela a vzpomnky na ni se zakrtko staly jen mlhavou legendou. V na osvcen dob ovem nikdo nev ani jedinmu slovu z toho veho. pokraovn |
