Autor: Tomáš Němec
Stránek: cca 128, Paperback
Cena: 89 Kč
Rok vydání: 2006

Pátý díl zaběhnuté, ryze české scifi/fantasy série je něčím zvláštní. Nejenže se poprvé v cyklu objevil další autor, kromě zakladatelů Miroslava Žambocha a Jiřího W. Procházky, ale také je velmi zajímavý daný svět. John Francis Kovář totiž tentokráte zavítá do světa poničeného nukleární válkou, v současné době sužovaného novou dobou ledovou. Dočkáme se tedy nepředstavitelně krutých mrazů, krutých lovců, krutých mamutů a krutých tvrďáků.

Ještě ne až tak ostřílený agent agentury EF, se vydává do ledového světa vypátrat agenta sbírajícího důležité informace, který se už delší dobu nehlásil ústředí. Když se konečně podaří Johnovi dosáhnout zamrzlého Praagu (podobnost není čistě náhodná) a vniknout do prázdného obchodu ztraceného agenta, zjistí, že někdo tuší o existenci cestovatelů mezi dimenzemi.

Samotný příběh se docela dobře vyvíjí, čtenář může očekávat nějaké to překvapení, detektivní pátrání, dobře rozepsanou akci a jinak nenáročné čtení. JFK je projektován jako levné, krátké vlakové čtivo, čemuž odpovídá rozsah i cena. I tak je lepší než většina rodokapsové tvorby, která je k sehnání v trafikách.

Jako oddechové čtivo můžu jen doporučit.

Agent JFK 6 – Se smrtí v zádech

Autor: Miroslav Žamboch
STRÁNEK: CCA 160, PAPERBACK
Cena: 99 Kč
ROK VYDÁNÍ: 2006

JE DOCELA ZAJÍMAVÉ, ŽE I NÁSLEDUJÍCÍ DÍL SPADÁ POD POSTAPO ŽÁNR. TENTOKRÁTE SE OVŠEM NEJEDNÁ O DESTRUKCI LIDSTVA VLIVEM TVRDÉHO ZÁŘENÍ, ALE MNOHEM ZÁKEŘNĚJŠÍCH NEBEZPEČÍ. JFK, TENTOKRÁTE I S POMOCNÍKEM – TYPICKOU BLONĎATOU KRASAVICÍ S DOKTORÁTEM – SE VYDÁVAJÍ DO SVĚTA, KDE DOŠLO K PŘEMNOŽENÍ A MUTACÍM KMENŮ CHŘIPKOVÝCH VIRŮ. LIDSTVO JE TAK ROZDĚLENO NA NĚKOLIK SÍDEL, VĚTŠINOU CO NEJDÁLE OD SEBE, PROTOŽE KAŽDÝ TÁBOR MÁ ČÁSTEČNOU ODOLNOST JEN NA KMENY Z JEJICH OKOLÍ.

Johnovým úkolem je tentokráte zjistit, zda chřipková pandemie je původní nehoda či zda se náhodou nejedná o zkoušku virových zbraní z jiné reality. Na všechnu tu vědeckou práci sám nestačí a proto dostane na pomoc doktorku Lavassi. Aby toho nebylo málo a snad i proto, aby JFK nevyšel ze cviku, musí se mrknout i po agentu, který dělal vyšetřování před nimi. Ale jak to tak už bývá, když se skupina lidí snaží přežít v tvrdém světe, vždy se najde nějaký blbec, který touží po moci a bohatství a nezastaví se před ničím.

Abych nezapomněl dodat, ještě se celým dílem táhne příběh o Kristýně Rustové, kterou na začátku John na své dovolené skoro sbalí, ale pak musí do akce. A agentura EF začne mít o Rustovou zájem. Jako bonus navíc je i povídka Melouch Vincenta Vegy, což je takový milý, krátký příběh o jednom kolegovi JFK.

Žamboch je dostatečně zkušený a vypsaný autor, takže tento díl je čtivý a napínavý a rozhodně neurazí. Je o něco delší než díl předchozí, hlavně i kvůli té povídce, a také o deset korun dražší. Ale co, místo normálního piva si dáte jedno malé.

Agent JFK 7 – Hořící andělé

Autor: Miroslav Žamboch
STRÁNEK: CCA 160, PAPERBACK
Cena: 99 Kč
ROK VYDÁNÍ: 2006

Znalce řady nejspíše zarazí, že dva díly po sobě psal stejný autor, a můžu je uklidnit, že to není náhoda. Sedmý díl je totiž pokračování dílu předchozího, autorovi děj kapánek překlenul do další knihy. Vše se sice minule dořešilo, ale město kde prováděli pátrání bylo napadeno vzdušnými piráty a otrokáři a John se po té, co dořešil agenturní problém, rozhodl zůstat(ne až tak dobrovolně) a pomoci s dopadením otrokářů.

JFK s několika lidmi z města jako posádkou se vydává za vzducholoděmi pirátů v kopřivnické nadvzducholodi a hodlá zajatce osvobodit. Aby toho nebylo málo, výcvik agentky Rustové pokračuje a náhodou se zjistí, že očkování, které agentura poskytla svým agentům, není až tak košer, jak by mělo být a John tak běží závod s časem, který nemůže vyhrát.

Tento díl se mi zdál oproti předchozím o něco slabší, nejspíše proto, že JFK je omezen jen na pobyt ve vzducholodi + několik výsadků na izolovanou souš, čímž měl autor docela malý prostor k manévrování. Všechny postavy jsou navíc známy z minulého dílu a tak se dozvídáme historii jen jedné z nich. Oživení je tedy ze strany Rustové a pátrání agentky Villefortové, trpící slabostí pro JFK, po machinacích v agentuře.

Akční i pátrací scény jsou kvalitně zvládnuté, ženské postavy jsem autoru stejně nikdy nevěřil (od dob Líhně), samotné průsery dějící se na vzducholodi jsou jen další variací průserů Voyageru ze ST. Ale za ty prachy je to dobré čtení, které se na nic nehraje a pobaví cestou domů.

Projekt berserkr

Autor: Vladimír Šlechta
STRÁNEK: CCA 270, PAPERBACK
Cena: 149 Kč
ROK VYDÁNÍ: 1999

Ani netuším proč, ale tato nenápadná kniha mě dostala a já osobně pro ni mám slabost, i když je spíše jednodušší a naivnější. Příběh se odehrává v našem světě, ale až po druhé energetické válce, která zničila většinu toho, co lidstvo stihlo vybudovat. Většina státních útvarů je spíše monarchistického založení, stejně tak jako regentství Boiohiem, část Germánské říše.

A právě do srdce Boiohiemu, města Paragu na řece Moldavě, se po několika letech vrací na dovolenou Pěnkava Gowery Fink, aby si na chvíli odpočinul od služby s raiderem Oggerdem. Ale Fink je jeden z těch typů, kteří přitahují průsery, takže netrvá dlouho a už pátrá po ztracené dcerce a hrozí mu, že ho někdo za nejbližším rohem podřízne.

Za zmínku určitě stojí vytvořený svět. Z venku a zdály působí jako středověký, ale probleskují v něm určité moderní prvky. Často užívané – pušky a pistole; minimálně používané – vlaky, auta; a jen v kritických případech – helikoptéry. Přičemž i nepojízdné auto si lidé považovali jako známku bohatství i schopností, nebo jako modlu. Ale i přes to hrdinové jezdí na koních, střílí z ručnic a pistolí, ale i luků a kuší, a když dojde střelivo, vždy je tu nějaký ten tesák či meč. Náboje nejsou zdarma a není jich takové množství jako ve Falloutech.

Druhá věc, která mě zaujala byl hlavní hrdina. Vzhledem k tomu, že to bylo v době, kdy pohled na nepřemožitelného superhrdinu kosícího nepřátele mi ihned katapultoval žaludek směrem kolmým vzhůru, se mi Pěnkava zalíbil. Nepoužívá totiž žádné (skoro) zbraně, protože působil jako herold, vyjednavač, a ti nikdy nebojovali. Krom toho má také šrám na duši - zabitá láska, ale už dávno oplakaná, takže se není čeho bát. S tím je také spojeného jeho bojové jméno, které získal při jeho poslední, zpackané misi. Pěkné na tom je, že díky němu se z několika problému prostě vykecá, protože když lidé zjistí kdo je, dostanou strach a stáhnou ocas.

Kromě toho se nejedná o typického svalnatého barbara Conana. Fyzičku má, jinak by ani nemohl přežít, ale vystudoval na univerzitě psychologii(jeho strýček je totiž regentem), a tyto poznatky hojně využívá. Také nemá zbytečný přebytek sebevědomí a jako bonbonek několik veselých charakterových vad a nedostatků, které ostatní autoři u svých hrdinů většinou vypouštějí.

Samotný příběh není nic extra, další pátračka po zmizelé osobě a nějaká ta zrada a překvapení ke konci. Klasika. Bonusové body tomu nahání hlavně prostředí a hlavní hrdina.

Celá kniha je krátká a dobře čitelná. Akce je docela dobře rozfázována, přeci jen se jedna o Šlechtův první román z toho světa – povídek napsal přehršel a většina je opravdu dobrých. Několik postřehů rozhodně zaujme. Příběh se může zdát docela dost happyendový, ale není se čeho obávat (viz. další recenze), vše se vyřeší v čtenářův prospěch. Možná trochu (znalce) zamrzí nepřítomnost jediné Finkovi zbraně – biče z hroší kůže, který ukradl z muzea, a který tak často užíval v povídkách.

Ale i tak to stojí za přečtení, přece jen se jedná takřka o historické české postapo.

Ostří ozvěny

Autor: Vladimír Šlechta
STRÁNEK: CCA 200, PAPERBACK
Cena: 130 Kč
ROK VYDÁNÍ: 1999

Další příběh ze světa zničeného druhou energetickou válkou, ve kterém se setkáme se starými známými hrdiny z povídek(např: Dóm, Ikaros 1998). Raider Oggerd Orlosup, bezcitný ale čestný bojovník ve službách císaři, který si vzpomíná jen na posledních pár let svého života a o němž se šeptá, že je to kyborg, a jeho věrní společníci Pěnkava Gowery – herold, vyjednavač a tak trochu děvkař; a Hal Hargo, technolog-vědec s nedostatkem emocí(prostě se nestará).

TATO PROFLÁKLÁ TROJKA TENTOKRÁTE VYRÁŽÍ NA CESTU DO POBALTÍ, KDE NOVĚ ZALOŽENOU KOLONII NAPADAJÍ SKUPINY ZVÍŘAT. HNED PO CESTĚ S DOSTAVNÍKY OGGERD ZJIŠŤUJE, ŽE SE JEDNÁ O ZVÍŘECÍ MUTANTY SE ZÁBLESKY INTELEKTU. KDYŽ SE JIM PODAŘÍ PRORAZIT DO MĚSTA, KTERÉ SE JIM PŘED OČIMA ROZPADÁ, A DOZVÍDAJÍ SE, ŽE POKUD NEPŘIJDE NA POMOC ARMÁDA, NEMÁ KOLONIE ŠANCI NA PŘEŽITÍ.

MÍSTNÍ VELITEL JE TEDY POSÍLÁ NA CESTU ZPĚT A DÁVÁ JIM DO OPATROVNICTVÍ SVOU ŽENU A SYNA. KDYŽ SE ALE POKOUŠÍ UTÉCI TĚŽŠÍ CESTOU, DOSTANOU SE DO OBYDLENÉHO ÚDOLÍ, ZE KTERÉHO NENÍ CESTY VEN, A KTERÉMU KRALUJÍ PODIVNÉ BYTOSTI, JEJICHŽ SLUŽEBNÍKY BÝVAJÍ POLOZVÍŘECÍ BYTOSTI.

Tato kniha se mi zdá mnohem svižnější než díl předchozí(předchozí vydáním, ale nejde se určit, který z těch příběhů se odehrál dříve). Může za to hlavně Oggerd Orlosup, který tak trochu tvrdí muziku. Oblečen do brnění z plastiku, s monomolekulárním řezákem v magnetickém pouzdře se díky nelidským reflexům prosekává přes silné nepřátele. Gowery naproti tomu se rve jak se dá, většinou mu stačí bič, a oproti nedostatku citů jeho přátel jich má na rozdávání a nebojí se trochu hysterčit. Hal Hargo je postavička nevýrazná, není to žádný bojovník a navrch k tomu je část příběhu v bezvědomí, ale i tak dovede houknout ze své upilované brokovnice v pravý čas.

Kniha se rozhodně dobře čte. Zaujalo mě několik zajímavých nápadů, které jsem do té doby neviděl, dokonce se mi tam podařilo vyštrachat něco, co by se dalo považovat za myšlenku.

Kyborgovo jméno

Autor: Vladimír Šlechta
STRÁNEK: CCA 333, PAPERBACK
Cena: 170 Kč
ROK VYDÁNÍ: 2003

Jedná se o třetí a nejspíš i poslední příběh z Oggerdova světa. Naše trojice má tentokráte najít jednoho vědce, podezřelého z brutální vraždy. A když se jim to v zapadákově na kraji světa podaří a dostanou ho bezpečně do nejbližšího civilizovaného města, zjistí, že to nebylo až tak košer. Navíc se na scéně objeví cizí inženýr s artefaktem, který unese technologa Harga a pokusí se ostatní zabít.

Hargo zmizí, Oggerd začíná propadat záchvatům zuřivosti a Gowery je jediný, komu to čistě myslí. Do města náhodou dorazí skupina vojáků, kteří dostali k použití jeden z posledních motocyklů. Začíná být jasné, že někde chcíplo něco velkého a začíná to řádně smrdět. Navíc jejich pátrání ztěžuje místní lovec lidí a jeho miláček – ruční rotační kulomet.

Celý kniha se snaží vysvětlit, kdo to vlastně Oggerd je. Proč se chová jak se chová a proč nic necítí. Také je zde několik narážek na ostatní Šlechtovy povídky, nejen ty Oggerdovi, ale i ostatní scifi odehrávající se těsně po válce.

JDE SE TAKÉ POSTŘEHNOUT, ŽE OD PŘEDCHOZÍCH DÍLŮ UŽ STAČIL NAPSAT NĚKOLIK DALŠÍCH ROMÁNŮ A JEHO STYL SE JEŠTĚ VÍCE ZLEPŠIL. NAVÍC MÁ V SOBĚ VÍCE MILITARY SCIFI PRVKŮ NEŽ PŘEDCHOZÍ DÍLY, ALE STÁLE JE TO PŘEDEVŠÍM POST-APOKALYPTICKÝ ROMÁN. I NADÁLE SE LIŠÍ OD OSTATNÍCH ROMÁNŮ DOMÁCÍ SCÉNY, PŘEDEVŠÍM POUŽÍVANÝMI POSTUPY, KTERÉ SE MI OSOBNĚ ZDAJÍ ČERSTVÉ VŮKOL OSTATNÍM.

Pro některé (rozuměj – ne až tak hardcore vyznavače postapo literatury) to bude nejlepší díl série. Já osobně beru všechny tři díly jako jeden velký a zábavný celek.

Drsný spasitel

Autor: Miroslav Žamboch
STRAN: CCA 435, HARDBACK
CENA: 349 KČ
ROK VYDÁNÍ: 2007

Tentokráte se mi do rukou dostal nový (relativně) román od Miroslava Žambocha, který se rozhodl svůj příběh zasadit do světa, kde už dávno nic není tak jak by mělo být.

Druhým ukřižováním Ježíše Krista se povedlo lidstvu vytočit Boha do nejvyšších obrátek a ten to lidem vrátil i s úroky. Svět ztratil pravidla, realita popraskala ve švech. Objevilo se neskutečně mnoho entit, čert ví zda bohů, démonů či opravdu promakaných umělých inteligencí. Potkat upíra není nic těžkého, stejně jako padnout do pasti, kterou na vás uchystal neviditelný protivník.

A tímto světem prochází poutník, bez minulosti, osamělý a nikým nemilovaný. Jedinými společníky je mu jeho kůň – inteligentní biologický konstrukt, a několik velkorážních zbraní – upravená upilovaná pumpovací brokovnice připomínající protiletecký kanon a granátomet a později i revolver ráže .500.

Aby tomu nebylo málo a fanoušci Žambocha si přišli na své, hrdina je jako vždy svalnatý a ošklivý. Tentokráte se mi ale zdá, že poněkud přehnaně. Místo levé ruky pseudochytinové klepeto, které čas od času jedná samo a v kovovém očním důlku mu hnízdí teleskopické oko, plovoucí v kyselině, hlava sešitá jako Frankensteinovo monstrum.

Celá kniha je rozdělena do několika kapitol, které jsou spíše samostatné příběhy, volně na sebe navazující pátráním hlavního hrdiny po své minulosti. To jsem zapomněl říci! On totiž trpí amnesií, nepamatuje si ani jak se jmenuje, natož tak, kdo je jeho plastický chirurg.

Nejdříve narazí na ospalou osadu ohrožovanou inteligentními štíry (takoví radškorpioni), aby si potvrdil, že i když lidé u moci jsou kurvy a svině a nebojí se bodnou do zad, vždy se najde někdo, kdo je hodný, čestný a má srdce na správném místě. Což se o hlavním hrdinovi říci nedá, i když... no... je to typický Žambochův hrdina.

Dále se potká s upíry, kde se dozví něco ze své minulosti plus čtenáře obšťastní OPRAVDU TVRDÝM sexem, dále se setká s lovci upírů, bohy, démony, umělými inteligencemi a vše vyvrcholí v zamrzlé Ostravě, kde se konečně ukáže, kdo je tím Drsným spasitelem.

Samotný nápad mě nadchnul, spojit postapokalyptický svět se světem fantaskním, všichni ti čarodějové, démoni, podivné úkazy a jevy (btw – silně mi připomínají Gaimanovi Americké Bohy), a vznikl z toho neuvěřitelně zajímavý a propracovaný svět, který nabízel tolik možností, ale je z toho „jen“ další akce.

Na styl vyprávění se už dávno nedá stěžovat, Žamboch akci prostě umí, čte se nadmíru dobře a rychle, ale ten kdo má Žambocha načteného, tomu bude po chvíli všechno jasné. Stejný hrdina – jen jiné jméno, oblečení a kosmetické úpravy (rozuměj – implantáty); stejný princip a stejný přístup. Skvělá volba pro všechny fanoušky akce (nejen ve stylu J. Kulhánka).

Kniha samotná je docela nezvyklá, setsakra velký formát v pevné vazbě, tomu odpovídající i přerostlý font pro lepší čtení. A o něco vyšší cena. Bonusem jsou „pěkné“ kresby hlavního hnusáka provázející celou knihou.

Mě osobně nesmrtelní hrdinové přestali bavit. Raději dávám přednost Šlechtovu pojetí. Stejně tak bych raději volil knihy o Oggerdovi než Drsného spasitele. Kromě jiného i proto, že Žambochův humor není humor. Pokud se mu něco vtipného podaří vyplodit, tak to hned v následující chvíli něčím zabije. A ta zbytečná vážnost, vynucená nehumorem, mi nevyhovuje.

Pokud se chcete pobavit u akce na jakou jste zvyklí, směle do toho. Pokud vás už serou nezničitelní hrdinové, ruce pryč. Za ty prachy se jde sehnat spousta zajímavějších knih. SPOUSTA.