Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Hnoj - Sebevrah Tak a je to tady. Stojím tady nad propastí kousek od New Rena. Nevím, co bych měl jiného dělat, asi už nemám jiný východisko. Chci skočit dolů a ukončit svůj život. Proč bych to neměl udělat? Celej muj život byl plnej beznaděje a zklamání, vlastně jsem ani nezažil nic hezkého. Jo, je mi sice teprve dvacet, ale stejně… Žiji v New Kalifornia Republic. Tohle místo se navenek zdá zcela demokratické a krásné, ale to není pravda. Dříve, za vlády Tandi to asi byla republika s demokracií, ale posledních deset let, se to stalo dokonalou diktaturou, za celou republiku rozhoduje pětičlenná rada v čele s prezidentem. Dříve se to zdálo jako demokracie, byly zachovány všechny součásti demokracie, jako senát a parlament, ale ty byly najednou zrušeny. Jakmile byly zrušeny přišla tyranie, jakou svět nepoznal. Než jsme se nadáli měli jsme tu diktátora té nejhorší sorty a to ještě ke všemu odsouhlaseno v referendu na téma : „posílení moci prezidenta“. To byla opravdu drzost, byl to podvod. Vše je pro dobro republiky, a co je dobré pro republiku, musí být splněno, ať to stojí, co to stojí. Záleží jen na republice, jedinec je potlačen. Byla zavedena povinná vojenská služba u NCR Rangers. Já měl štěstí, těsně po tom, co mě propustili od Rangers, byla vyslána armáda, asi deseti tisíc mužů na jih, za účelem získání nových území. Průzkumná jednotka, která tam byla rozhodně nedoporučila útok, nepřátelská armáda byla obrovská. Poslali je na smrt. Byli to ještě vlastně děti. Vše ve jménu republiky. Jedinec je zcela bezvýznamný. Co je jedinec proti republice. Propaganda je všude, všude jsou cedule „I want you to the Rangers of NCR“ a „Join an army of freedom“ nebo dokonce „Join Rangers. Become Hero“ je to k poblití. Už nemáme demokratické volby. Volit můžete, jenom jednoho kandidáta a ten kdo k volbám nepůjde bude zlikvidován, jako politický odpůrce! Já k volbám nešel, a proto tu teď stojím, jdou po mě, dneska ráno jsem dostal dopis, abych se dostavil k šerifovi. Zakázali nám alkohol, v celé republice je prohibice a pomalu se začínají zvedat hlasy proti, vypadá to na revoluci, ale ta bude krvavě potlačena, není jiná možnost, jak to může dopadnout… Mimo jiné nás sužuje další energetická krize, lidstvo je zjevně nepoučitelné bylo to tu před dvěma sty lety a je to tu zas. Historie se zjevně bude do nekonečna opakovat, až do chvíle, kdy bude lidstvo naprosto zničeno a vyhlazeno. Ve městech se přestalo v noci svítit a vyjít ven na ulici je opravdu o strach. Ty místa která byla zcela bezpečná jsou teď pod kontrolou těch, kteří je dříve chránili ve jménu republiky. S lidmi je zacházeno jako se zvířaty. Velký bratr tě hlídá a sleduje. Mají vás v hrsti, mají váš osud a vy nemáte šanci ho jakkoliv změnit, není jiné volby než se k nim přidat a poslouchat je. Každý může být zrádce a může udávat, můžete se opít v „černé“ hospodě, něco říct a druhý den se probudit ve vězeňské cele, taková je NCR. Je to skoro jako v knize 1984, jen chybí to pověstné ministerstvo lásky… Přemýšlíte, co se mi teď honí hlavou a co všechno se mi přihodilo, že jsem došel až sem na skálu? Nuže obnažím vám tedy svojí duši. Měl jsem holku a měl jsem jí rád a když mi řekla, že mě miluje, začal jsem jí důvěřovat. Slepě důvěřovat. Byla to mrcha proradná. Já idiot jí řekl svůj názor na „republiku“. A ona mě práskla, práskla mě šéfovi a ten mě vyhodil z práce. Šéf byl ale taky pěkná kurva zařídil, aby mě vyhodili z bytu. Mezitím se se mnou rozešla. Byl to fakt mizernej tejden. Proti těmhle všem lidem se ve mně zvedla strašlivá vlna nenávisti, ale já je nedokážu ani zabít, abych se jim pomstil, sem prostě farmář a v tomhle velkém divokém světě nemám šanci změnit svůj osud, ať bych chtěl sebevíc. Nikdo nedokáže změnit svůj osud, protože naše cesta je předem dána, na nás je jen a pouze to zvolit si jestli dojdeme do cíle tou pohodlnější, či strastiplnější silou. Život je boj, boj jejímž jediným vítězem je smrt, která nás dříve, nebo později najde skončí naši cestu. Je zvláštní na jaká místa nás naše cesta zavede a jaké jiné cesty zkříží… A pak mi ještě zatkli matku, za to že jí viděli na shromáždění proti diktatuře. Tak ňák to na mě všechno spadlo a tak tu stojím na skále. Ale sem srab. Nikdy v životě jsem neměl možnost volby, té volby, která by mohla ovlivnit celý můj budoucí život a teď jí najednou mám a mám strach rozhodnout se. Jsem sice občanem nesvobodného státu, ale mojí svobodu mi sebrat nemůžou. Je to svoboda ukrytá hluboko v mém srdci, váš jediný majetek, který vás provází všude. Mohu být vězněn, ale vždy budu svobodný! Nebojím se smrti, ale jen toho, co je po ní. Co když je tam peklo a čeká mě tam jen diktátor, jako je tady, jen s tím rozdílem, že odtamtud už nebude úniku. Co potom? Čeká nás vysvobození, nebo zatracení. A je konečné? To jsou otázky, které si teď honí hlavou. A co když neskočím? Najde mě rozvědka a zastřelí mě za pokus o převrat v republice. Tak jako, tak stejně umřu. Už není jiné volby. Není jiné cesty a já si tuhle cestu zvolil sám… Já jsem poprvé zvolil, už je tu jen prostor… Tato povídka je inspirována filmem ANT Z. Díky to Stiephen Spielberg, režisérovi tohoto skvělého filmu. A taky bych jí rád věnoval všem obětem diktatury na celém světě. To ti kteří se postavili proti tyranii jsou opravdoví hrdinové… O této povídce Už jste si toho určitě všimli. Američané se začínají roztahovat. Oni se připravují. Připravují se na energetickou krizi. Budují si základny všude, po celém světě. Ten, kdo jim poskytl místo pro jejich armády možná dostane trochu energie, a bude „chráněn“. Ale před čím? Ten kdo nyní ovládá svět je USA a ten idiot Bush. Ostatní státy a celá slavná evropská unie se tváří jako by to neviděli, nebo je snad Bush uplatil, aby se tvářili, že nic nevidí? Teď když Bush dobil Irák, získal pro USA velké množství energie. Ale až bude Irák „vyždímán“, kdo bude další? Sýrie, nebo jiný stát, který má na svém území ropné vrty? Nebo, co takhle obsadit všechny, protože každý stát má přece něco co by se mohlo hodit. Dobývání světa za účelem nastolení demokracie, ale vlastně je to jen nastolení „Bushovi diktatury“. Co ho k tomu vede, že se musí vměšovat do záležitostí jiných státu? Je to jeho láska k vlasti? Pochybuji, že ho k tomu vede nutnost zajištění energie pro jeho spoluobčany. Já myslím, že je to jenom chuť se proslavit, Clinton se proslavil sexuálními aférami a on se proslaví jako dobyvatel světa. Ne takhle to dál nejde! Probuďte se už! Po dobytí Iráku se Bush stal „vládcem“ světa, ale teď už je pozdě, už ho nelze zastavit. Největší hrozbou už nejsou diktátoři, kteří jsou omezeni jen územím svého státu, ani teroristé, ani zhoubné choroby, největším nepřítelem, který se chystá zaútočit je USA, „nejsvobodnější země na světě“ , ale ve skutečnosti je to jen policejní stát. Je to diktatura v demokracii. Bush se už připravuje a pak až si ostatní státy uvědomí, že nastává energetická krize, už bude pozdě. Možná, že se Fallout už brzy stane skutečností…