Chcete opravdu nahlásit tento příspěvek?
Autor: Jaroslav Blancman
Text: Nechápu, jak může dnes, když je dostupná spousta informací někdo pořád šířit nesmysl o tom, jak elektrárna v Černobylu, respektivně její čtvrtý reaktor nemohl vybuchnout jaderně a že to byl jen výbuch klasický, pára a vodík.... Zkusili jste někdo někdy trochu nastudovat něco o explozích? Vzducholoď Hindenburg měla v plášti 200 000 m3 vodíku a když explodovala, respektivně rychle vyhořela, tak to neroztavilo ani hliníkovou konstrukci vzducholodi. Ve Fukushimě, když explodoval objekt nad reaktorem, tak se tak trochu červeně blýsklo, kouř vylétl pár stovek metrů na objekt a když se rozplynul, objekt celý stál. Pár konstrukcí bylo pokrouceno, okna vytlučena, zdivo lehce očouzeno. Toť vše. Černobylský reaktor měl průměr 12 m a výšku 7 m. Vytáhněte tabulky a spočítejte si obsah v m3 tohoto válce. A uvědomte si, že 75% vnitřku zabírala aktivní zóna reaktoru. Kolik asi vodíku tam mohlo vzniknout? Když se dostala voda do styku s rozpáleným jádrem reaktoru a začal vznikat vodík, okamžitě se vznítil. V tu dobu už mělo jádro přes 2000°C. Zkuste fouknout vodík na zapálenou cigaretku, ta má teplotu 600°C a uvidíte... Vodík se v těchto podmínkách nemohl v žádném případě hromadit. A hlavně je třeba si uvědomit, že černobylský reaktor byl vše, jen ne standardní, komerční reaktor pro výrobu elektřiny. Byl to jednznačně vojenský reaktor, určen hlavně pro výrobu Plutonia Pu239 pro jaderné bomby. Takže štěpného materiálu s dostatečnou, zbrojní kvalitou bylo požehnaně. To se dnes ví, stáhněte si odtajněné materiály KGB. Taktéž je dnes již možné stáhnout materiály ruských jaderných inženýrů - S. Pakhomov a Jurij V. Dubasov, kteří naprosto dopodrobna provedli na základě měření poměru radionuklidů Xenonu 133Xe a Xenonu 113mXe nalezených po výbuchu přesnou analýzu podstaty druhého výbuchu reaktoru a z jejich analýzy vyplývá, že výtěžnost výbuchu se rovnala síle 10 - 12 tun TNT a uvolněná energie pocházela jednoznačně z nekontrolovaného, jaderného štěpení. Jednalo se tedy skutečně o malý, jaderný výbuch. Velký nebyl jen proto, že reaktory skutečně neobsahují konstrukce proto, aby mohlo dojít k totálnímu, jadernému rozpadu paliva. Když se totiž v horké místo v reaktoru, které se vytvořilo tavením paliva dostalo do vysoce nadkritického stavu a reakce se rozhořela na okamžitých neutronech, uvolnilo se naráz obrovské množství energie, která způsobila, že toto místo reaktoru se okamžitě explozí rozletělo, či vypařilo a jaderné štěpení tak bylo zastaveno. Byl to tedy v podstatě jaderný výbuch na půli cesty. Pokud by se horké místo v reaktoru zapojené do exploze pomocí speciální konstrukce podrželo o pár milisekund u sebe déle, došlo by skutečně k fatální, jaderné explozi, která by měla sílu ne 10 tun TNT, ale mnoho kilotun.... Takže než začnete popisovat, jak pára a vodík odhazovali 1200 tun vážící víko reaktoru a jak vodík tavil beton, raději si o tom něco nastudujte a přečtěte. Jaroslav Blancman