Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Projekt berserkr
Autor: Vladimír Šlechta
STRÁNEK: CCA 270, PAPERBACK
Cena: 149 Kč
ROK VYDÁNÍ: 1999
Ani netuším proč, ale tato nenápadná kniha mě dostala a já osobně pro ni mám slabost, i když je spíše jednodušší a naivnější. Příběh se odehrává v našem světě, ale až po druhé energetické válce, která zničila většinu toho, co lidstvo stihlo vybudovat. Většina státních útvarů je spíše monarchistického založení, stejně tak jako regentství Boiohiem, část Germánské říše.
A právě do srdce Boiohiemu, města Paragu na řece Moldavě, se po několika letech vrací na dovolenou Pěnkava Gowery Fink, aby si na chvíli odpočinul od služby s raiderem Oggerdem. Ale Fink je jeden z těch typů, kteří přitahují průsery, takže netrvá dlouho a už pátrá po ztracené dcerce a hrozí mu, že ho někdo za nejbližším rohem podřízne.
Za zmínku určitě stojí vytvořený svět. Z venku a zdály působí jako středověký, ale probleskují v něm určité moderní prvky. Často užívané – pušky a pistole; minimálně používané – vlaky, auta; a jen v kritických případech – helikoptéry. Přičemž i nepojízdné auto si lidé považovali jako známku bohatství i schopností, nebo jako modlu. Ale i přes to hrdinové jezdí na koních, střílí z ručnic a pistolí, ale i luků a kuší, a když dojde střelivo, vždy je tu nějaký ten tesák či meč. Náboje nejsou zdarma a není jich takové množství jako ve Falloutech.
Druhá věc, která mě zaujala byl hlavní hrdina. Vzhledem k tomu, že to bylo v době, kdy pohled na nepřemožitelného superhrdinu kosícího nepřátele mi ihned katapultoval žaludek směrem kolmým vzhůru, se mi Pěnkava zalíbil. Nepoužívá totiž žádné (skoro) zbraně, protože působil jako herold, vyjednavač, a ti nikdy nebojovali. Krom toho má také šrám na duši - zabitá láska, ale už dávno oplakaná, takže se není čeho bát. S tím je také spojeného jeho bojové jméno, které získal při jeho poslední, zpackané misi. Pěkné na tom je, že díky němu se z několika problému prostě vykecá, protože když lidé zjistí kdo je, dostanou strach a stáhnou ocas.
Kromě toho se nejedná o typického svalnatého barbara Conana. Fyzičku má, jinak by ani nemohl přežít, ale vystudoval na univerzitě psychologii(jeho strýček je totiž regentem), a tyto poznatky hojně využívá. Také nemá zbytečný přebytek sebevědomí a jako bonbonek několik veselých charakterových vad a nedostatků, které ostatní autoři u svých hrdinů většinou vypouštějí.
Samotný příběh není nic extra, další pátračka po zmizelé osobě a nějaká ta zrada a překvapení ke konci. Klasika. Bonusové body tomu nahání hlavně prostředí a hlavní hrdina.
Celá kniha je krátká a dobře čitelná. Akce je docela dobře rozfázována, přeci jen se jedna o Šlechtův první román z toho světa – povídek napsal přehršel a většina je opravdu dobrých. Několik postřehů rozhodně zaujme. Příběh se může zdát docela dost happyendový, ale není se čeho obávat (viz. další recenze), vše se vyřeší v čtenářův prospěch. Možná trochu (znalce) zamrzí nepřítomnost jediné Finkovi zbraně – biče z hroší kůže, který ukradl z muzea, a který tak často užíval v povídkách.
Ale i tak to stojí za přečtení, přece jen se jedná takřka o historické české postapo.
|
|
|